Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.02.2009, sp. zn. 20 Cdo 430/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.430.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.430.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 430/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Ing. P. Ch., proti povinnému J. P., prodejem movitých věcí povinného, pro částku 144.212,- Kč, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 14 E 334/2005, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze z 29. 5. 2008, č.j. 27 Co 179/2008-120, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 27. 2. 2008, č.j. 14 E 334/2005-109, kterým okresní soud zamítl návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů, podal oprávněný dovolání. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. o. s. ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o ustanovení zástupce z řad advokátů v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání není dána ani ustanovením §237 odst. 1 o.s.ř., jelikož napadené rozhodnutí není usnesením ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10/1998 pod poř. č. 61, příp. usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 11/1997 pod poř. č. 88). Tento závěr s sebou nese konečné posouzení dovolání jako nepřípustného (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/2002 pod poř. č. 48, a usnesení Nejvyššího soudu ze 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné v témže časopise č. 9/2003 pod poř. č. 151). Nejvyšší soud proto dovolání – aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatele (§241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.) – odmítl podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř.; povinnému však ve stadiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. února 2009 JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/19/2009
Spisová značka:20 Cdo 430/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.430.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§236 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08