ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.4866.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 4866/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného D. p. m. P., akciové společnosti, zastoupeného advokátem, proti povinnému V. M., zastoupenému advokátkou, pro 56.522,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 66 Nc 20047/2007, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2009, č. j. 62 Co 108/2009 - 16, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil usnesení ze dne 19. 1. 2007,
č. j. 66 Nc 200472007 - 3, jímž soud prvního stupně nařídil podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 11. 1997, sp. zn. 30 C 117/96 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 56.522,- Kč s příslušenstvím, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 2.264,- Kč a pro náklady exekuce a náklady oprávněného, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. T. V., Exekutorský úřad P. Odvolací soud dospěl k závěru, že všechny podmínky pro nařízení exekuce byly splněny. Námitce promlčení vymáhané pohledávky vznesené povinným nepřisvědčil s odůvodněním, že byla-li přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 11. 1997, sp. zn. 30 C 117/96, který nabyl právní moci dne 19. 1. 1998, promlčuje se podle §110 odst. 1 obč. zák. za 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Protože povinnému byla uložena povinnost plnit do 15 dnů od právní moci rozsudku (19. 1. 1998) a protože návrh na nařízení exekuce byl podán dne 15. 1. 2007, není pohledávka oprávněného promlčena.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním z důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., neboť za správný nepovažuje jeho závěr, že pohledávka oprávněného není promlčena. Poukazuje na to, že vztah mezi oprávněným a povinným byl vztahem obchodním, vyplývajícím z podnikatelské činnosti obou subjektů, přičemž v souladu s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku (§408 odst. 1) a judikaturou Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozhodnutí 20 Cdo 1943/2005) musí být exekuční řízení zahájeno nejpozději v desetileté promlčecí „lhůtě“ počítané ode dne, kdy tato „lhůta“ počala běžet poprvé. Ustanovení občanského zákoníku podle něj nelze aplikovat, když v obchodním zákoníku je obsažena komplexní úprava promlčení v obchodních závazkových vztazích. Dále uvedl, že v daném případě počala promlčecí doba běžet poprvé dnem následujícím po datu splatnosti předmětných faktur, „jejichž zaplacení bylo exekučním titulem přiznáno“, tj. nejpozději v polovině června 1992; protože návrh na nařízení exekuce oprávněný podal až dne 15. 1. 2007, stalo se tak po uplynutí zákonné promlčecí „lhůty“ platné v obchodních závazkových vztazích. Navrhl, aby napadené usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Oprávněná se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnila s rozhodnutími soudů obou stupňů a navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto.
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb. o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 a neshledal je podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustným, neboť soudní praxe, která je po desítky let ustálená, dovodila, že promlčení vymáhané pohledávky je důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., pokud námitku promlčení návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) povinný (dlužník) uplatnil (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 2. 1981, sp. zn. Cpj 159/79, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9-10/ 1981 pod poř. č. 21, str. 188-189 a str. 526-527, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. 20 Cdo 829/2005, ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 20 Cdo 47/2006, ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 20 Cdo 1111/2007, ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2118/2005). K předpokladům nařízení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) nepatří (na rozdíl od prekluze práva) okolnost, že pohledávka přiznaná exekučním titulem není promlčena, jinými slovy, otázkou promlčení se soud v řízení, jež nařízení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) předchází, zabývat nemůže. Právní praxe sice vyslovila též názor, že v těch výjimečných případech, kdy by povinný k tomu měl příležitost a námitku promlčení vznesl ještě před nařízením výkonu rozhodnutí (resp. exekuce), lze připustit, aby soud návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) zamítl s odůvodněním, že rozhodnutí, obdobně jako při prekluzi práva, pozbylo způsobilosti být titulem (uplatnil se zde argument, že nařízení výkonu, který by bylo třeba ihned zastavit /byť i bez návrhu/, „neodpovídá zákonu,“ srov. JUDr. Kurka, JUDr. Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde, Praha 2004, str. 307); o takový případ však v souzené věci nejde. Je tomu tak proto, že námitka promlčení byla vznesena teprve v odvolacím řízení, tedy poté, co soud prvního stupně exekuci nařídil, a dále proto, že k tomu, aby soud učinil právní závěr, zda je vymáhaná pohledávka promlčena, musí učinit příslušná skutková zjištění, a tedy provést dokazování, k čemuž je ovšem nutno nařídit jednání. To však exekučnímu soudu při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) občanský soudní řád nepředepisuje (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2128/2005).
Z uvedeného vyplývá, že odvolací soud se otázkou promlčení vymáhané pohledávky zabýval zcela nadbytečně, nicméně jeho rozhodnutí, jímž usnesení o nařízení exekuce potvrdil, je věcně správné, a nemá tudíž po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O případných nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. prosince 2009
JUDr. Olga Puškinová,v.r.
předsedkyně senátu