Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.02.2009, sp. zn. 20 Cdo 573/2008 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.573.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.573.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 573/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Jiřího Zrůsta a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné G. M. M., a. s., zastoupené advokátem, proti povinné M. B., zastoupené advokátem, pro 13.302,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 17 Nc 352/2005, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2007, č. j. 9 Co 441/2006-34, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 14. 11. 2005, č. j. 17 Nc 352/2005-10, kterým Okresní soud v Bruntále nařídil podle vykonatelného platebního rozkazu téhož soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. Ro 1424/2004-16, k vydobytí pohledávky ve výši 13.302,-- Kč s 0,10 % úroky za každý den prodlení od 1. 2. 2003 do zaplacení, částky ve výši 11.725,- Kč, nákladů nalézacího řízení ve výši 8.513,50 Kč a nákladů exekuce, exekuci a jejím provedením pověřil soudního exekutora. Odvolací soud shledal námitku povinné, že vykonávané rozhodnutí není vykonatelné, jelikož byl proti němu podán včas odpor, nedůvodnou. Uzavřel, že rozhodnutí bylo povinné řádně doručeno do vlastních rukou, odpor podán nebyl, rozhodnutí tak nabylo právní moci a uplynutím lhůty k plnění se stalo vykonatelným. V dovolání – jehož přípustnost opírá o ustanovení §238a odst. 1 písm. c) a §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jeno.s.ř.“) – povinná namítá nesprávné právní posouzení věci. Uvádí, že dne 24. 10. 2004 (správně dle doručenky 25. 10. 2004) ji byly doručeny dva platební rozkazy ze dne 21. 9. 2004 (Ro 1423/2004-16 a Ro 1424/2004-16), které se týkaly stejného žalobce. Proti platebnímu rozkazu, jež je podkladem pro exekuci (Ro 1424/2004-16), podala „v zákonné lhůtě“ a „přímo na podatelně Okresního soudu v Bruntále dne 3. 11. 2004 včasný odpor“. Jestliže odvolací soud došel k opačnému závěru, stalo se tak „jedině díky pochybení soudu prvního stupně, který zřejmě podaný odpor do spisu opomněl založit, anebo došlo k jeho ztrátě“. Dovolatelka dále namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), spočívající v tom, že soud „nezjišťoval okolnosti rozhodné pro posouzení věci, přestože byly povinnou tvrzeny a k jejich prokázání byly nabídnuty a soudu předloženy důkazy, čímž ji bylo odňato právo na spravedlivý soudní proces“. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Oprávněná ve svém vyjádření uvedla, že v exekučním řízení nelze opětovně řešit to, co již v nalézacím řízení bylo pravomocně rozhodnuto. Odkázala dále na své vyjádření k odvolání povinné ze dne 24. 1. 2006 a navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. – jež podle §238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Naopak platí, že přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nejsou s to založit námitky podřaditelné důvodu podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. (vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Dovolatelka zpochybnila závěr, že k exekuci navržené podkladové rozhodnutí je vykonatelné. Tento závěr je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném řízení šlo především o zjištění, že proti podkladovému rozhodnutí, které bylo povinné doručeno do vlastních rukou, nebyl podán odpor.. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3, resp. 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. I když dovolatelka zpochybnila právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinila tak způsobem neregulérním; závěr o jeho nevykonatelnosti založila na vlastních skutkových zjištěních odlišných od těch, k nimž dospěl soud odvolací (kopií odporu s uvedením j.č. Ro 1424/2004-16, s podacím razítkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 3. 11. 2004 prokazovala, že odpor podala). Vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci stejně jako okolnost, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které podle obsahu spisu nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, však – vzhledem k ustanovením §242 odst. 3 o. s. ř. a §241a odst. 3 o. s. ř. – způsobilými důvody dovolání přípustného jen podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (§238a odst. 2 o. s. ř.) být nemohou. Pro úplnost dovolací soud dodává, že odvolací soud vycházel při posuzování otázky podání odporu proti exekučnímu titulu ze stavu, jaký tu byl v době jeho rozhodování, tedy posuzoval obsah spisu Okresního soudu v Bruntále sp. zn. Ro 1424/2004 pouze k 31. 1. 2007. Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. února 2009 JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/11/2009
Spisová značka:20 Cdo 573/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.573.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§237 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.
§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08