ECLI:CZ:NS:2009:21.CDO.1107.2008.1
sp. zn. 21 Cdo 1107/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce S. b. d. V., zastoupeného advokátem, proti žalované V. M., zastoupené advokátem, o 1,250.370,-Kč s úroky z prodlení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 C 56/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. března 2007, č. j. 16 Co 51/2007-82, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání žalované proti výroku rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2007, č. j. 16 Co 51/2007-82, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2006, č. j. 26 C 56/2004-53, ve věci samé (ve výroku, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 1,146.482,- Kč s 2% úrokem z prodlení od 16. 2. 2004 do zaplacení), není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce – vzhledem k tomu, že právní otázku odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, jakož i otázku rozsahu vázanosti soudu v občanském soudním řízení při rozhodování o výši škody trestním rozsudkem ve smyslu ustanovení §135 odst. 1 o. s. ř., posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. stanovisko býv. Nejvyššího soudu SSR „K uplatňování ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je pracovník povinen vyúčtovat“, sp. zn. Cpj 50/75, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 12, roč. 1976, str. 65 odst. 4 a 5 a str. 66 odst. 2, jehož závěry jsou přijímány i v současné době - srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 21 Cdo 1901/98, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 30, roč. 2000, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 5. 2007, sp. zn. 21 Cdo 920/2006, uveřejněného v časopise Soudní judikatura pod č. 132, roč. 2007, a k otázce vázanosti soudu v občanském soudním řízení výrokem trestního rozsudku o škodě též stanovisko býv. Nejvyššího soudu ČSR „Ze zprávy o rozhodování soudů o náhradě škody ve věcech, jímž předcházelo adhezní řízení“, sp. zn. Cpj 35/78, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 22, roč. 1979, str. 196 a násl.) - zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř.
Způsobilým podkladem pro závěr o zásadním významu napadeného rozsudku po právní stránce nemůže být ani kritika rozsudku odvolacího soudu z pohledu dovolacích důvodů podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř., které byly v dovolání – jak vyplývá z jeho obsahu (srov. §41 odst. 2 o. s. ř.) - jinak uplatněny [srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, které bylo uveřejněno pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto].
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §254 odst. 1, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. dubna 2009
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu