ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.1691.2009.1
sp. zn. 22 Cdo 1691/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Marie Rezkové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce doc. JUDr. J. O., CSc., DSc., proti žalované V. B., zastoupené advokátem, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 79/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2008, č. j. 19 Co 46/2008-77, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem z 24. 10. 2007, č. j. 11 C 79/2006-38, zamítl žalobu žalobců a) M. O. a b) doc. JUDr. J. O., CSc., aby bylo určeno, že doc. JUDr. J. O., CSc., byl ke dni svého úmrtí vlastníkem jedné čtvrtiny pozemků p. č. 1313/2 – ostatní plocha o výměře 1367 m2 a p. č. 1314 – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 525 m2, v k. ú. V., zapsaných na listu vlastnictví č. 2516 pro uvedené katastrální území, obec P., okres Hl. m. P., že M. O. je vlastnicí jedné čtvrtiny a doc. JUDr. J. O., CSc., je vlastníkem jedné poloviny uvedených pozemků. Odkázal na právní názor odvolacího soudu vyjádřený v jeho rozsudku z 23. 2. 2005, sp. zn. 19 Co 526/2004.
Městský soud v Praze rozsudkem z 5. 11. 2008, č. j. 19 Co 46/2008-77, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně „ve znění, že se zamítá žaloba na určení, že doc. JUDr. J. O., CSc., byl ke dni svého úmrtí vlastníkem ¼ pozemku parc. č. 1313/2 (ostatní plocha) o výměře 1367 m2 a pozemku parc. č. 1314 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 525 m2, obou v katastrálním území V., zapsaných na LV č. 2516 pro katastrální území V., obec P., okres Hl. m. P., že M. O., byla ke dni svého úmrtí vlastníkem ¼ pozemku parc. č. 1313/2 (ostatní plocha) o výměře 1367 m2 a pozemku parc. č. 1314 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 525 m2, obou v katastrálním území V., zapsaných na LV č. 2516 pro katastrální území V., obec P., okres Hl. m. P. a že doc. JUDr. J. O., je vlastníkem ½ pozemku parc. č. 1313/2 (ostatní plocha) o výměře 1367 m2 a pozemku parc. č. 1314 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 525 m2, obou v katastrálním území V., zapsaných na LV č. 2516 pro katastrální území V., obec P., okres Hl. m. P., stejně jako ve výroku o nákladech řízení“. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jeho přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu („OSŘ“) a uplatňuje, jak tvrdí, dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b) OSŘ.
Obsah rozsudků soudů obou stupňů, průběh předchozího řízení a obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Vychází přitom z §243c odst. 2 OSŘ, který stanoví: „V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“.
Dovolání není přípustné.
Ve věci by přicházela v úvahu přípustnost dovolání jen podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 OSŘ, podle nichž je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) téhož ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) OSŘ je podle výslovného ustanovení §241a odst. 3 OSŘ přípustné pouze pro řešení právních otázek. V dovolacím řízení, jehož účelem je přezkoumání správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, se dokazování ve věci samé neprovádí a při posuzování přípustnosti dovolání z hlediska §237 odst. 1 písm. c) OSŘ je dovolací soud vázán skutkovými zjištěními nalézacích soudů (§241a odst. 3 a 4, §243a odst. 2 OSŘ).
K posouzení rozhodnutí odvolacího soudu jako rozhodnutí zásadně právně významného je nutné, aby dovolatel ve svém dovolání vymezil právní otázku, která napadené rozhodnutí činí zásadně právně významným. Nevymezil-li žalovaný v dovolání hmotněprávní otázku, jejíž řešení by mohlo navodit zásadní právní význam napadeného rozsudku a tedy i přípustnost dovolání, pak dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítne (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2004, sp. zn. 28 Cdo 1996/2003, publikované pod C 2463 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck). Tak je tomu i v tomto případě, neboť žalovaný se kromě tvrzení o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí žádnou právní otázkou, která by napadené rozhodnutí činila zásadně právně významným, nezabývá.
Lze dodat, že pro posouzení věci bylo podstatné, zda žalovaná v řízení vedeném
u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp., zn. 10 C 22/2002 zpochybňuje spoluvlastnické právo, které je předmětem tohoto řízení. V předchozím řízení vyšel dovolací soud z interpretace podání žalované na č. l. 19 a dovodil, že tomu tak je; odvolací soud však provedl důkaz spisem sp. zn. 10 C 22/2002 a zejména zjistil, že předmětem řízení jsou jiné nemovitosti. Proto byl oprávněn se od dříve vysloveného právního názoru dovolacího soud odchýlit.
Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) OSŘ odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první OSŘ, neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohla požadovat, nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. května 2009
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu