ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.1891.2008.1
sp. zn. 22 Cdo 1891/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Marie Rezkové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D. ve věci žalobce E. L., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1) D. L., a 2) Ing. M. L., zastoupeným advokátem, o odstranění stromů a keřů, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 8 C 129/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. listopadu 2006, č. j. 8 Co 397/2006-171, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Novém Jičíně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. března 2006, č. j. 8 C 129/2005-144, výrokem pod bodem I. uložil žalovaným povinnost „odstranit na své náklady osm smrků včetně kořenů vysázených žalovanými v jedné linii na pozemku žalobce, a to parcelního čísla 835/12 o výměře 353 m2 zapsaném na listu vlastnictví 307 v obci a katastrálním území B. u Katastrálního úřadu pro M. k., Katastrální pracoviště N. J., počítaných postupně za sebou od opěrné zdi postavené žalobcem směrem ke společné hranici mezi pozemkem žalobce uvedeným výše a pozemkem žalovaných parcelního čísla 835/11 v obci a katastrálním území B. zapsaném u Katastrálního úřadu pro M. k., Katastrální pracoviště N. J., do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí“, výrokem pod bodem II. zamítl „návrh žalobce, aby žalovaní byli dále povinni odstranit ostatní smrčky a keře včetně kořenů vysázené v blízkosti pozemku žalobce par. č. 835/12 o výměře 353 m2 zapsaném na listu vlastnictví 307 v obci a katastrálním území B. u Katastrálního úřadu pro M. k., Katastrální pracoviště N. J., podél společné hranice výše uvedeného pozemku žalobců a žalovaných do vzdálenosti 3 metrů od společné hranice“, a výrokem pod body III. až V. rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. listopadu 2006, č. j. 8 Co 397/2006-171, odmítl toto odvolání proti výroku v odstavci I. a potvrdil napadené rozhodnutí ve výroku v odstavcích II. až V.; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání „ve smyslu §237 odst. 1 písm. b) a c)“ občanského soudního řádu („OSŘ“). Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.
Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy,
a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Vychází přitom z §243c OSŘ, který stanoví: „V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“.
Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem řízení, není však přípustné.
Podle §236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jednotlivé případy přípustnosti dovolání jsou upraveny v ustanoveních §237 až §239 OSŘ. Žádné z těchto ustanovení nepřipouští dovolání proti výroku odvolacího soudu, kterým odvolací soud odmítl odvolání a proti výroku, kterým odvolací soud rozhodl o nákladech řízení (v daném případě výrok odvolacího soudu pod body I. a III.)
Pokud jde o dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu
(v daném případě výrok pod bodem II.), je dovolání přípustné za splnění předpokladů stanovených v ustanovení §237 odst. 1 písm. b) a c), odst. 3 OSŘ. Předpoklad přípustnosti dovolání stanovený v §237 odst. 1 písm. b) OSŘ nebyl v dané věci naplněn. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) OSŘ je podle výslovného ustanovení §241a odst. 3 OSŘ přípustné pouze pro řešení právních otázek. V dovolacím řízení, jehož účelem je přezkoumání správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, se dokazování ve věci samé neprovádí a při posuzování přípustnosti dovolání z hlediska §237 odst. 1 písm. c) OSŘ je dovolací soud vázán skutkovými zjištěními nalézacích soudů (§241a odst. 3 a 4, §243a odst. 2 OSŘ).
K posouzení rozhodnutí odvolacího soudu jako rozhodnutí zásadně právně významného je nutné, aby dovolatel ve svém dovolání vymezil právní otázku, která napadené rozhodnutí činí zásadně právně významným. Tuto povinnost odvolatel nesplnil, neboť napadá toliko hodnocení důkazů a namítá, že soud prvního stupně účelově pozměnil jeho žalobu a odvolací soud „tuto skutečnost neopravil“. Dovolání neobsahuje právní námitky uplatňující dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b) OSŘ.
Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) OSŘ odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z neúspěšnosti žalobce v dovolacím řízení, přičemž úspěšným žalovaným, kteří by na jejich náhradu měli vůči žalobci právo, žádné náklady dovolacího řízení nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. dubna 2009
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu