ECLI:CZ:NS:2009:23.CDO.154.2009.1
sp. zn. 23 Cdo 154/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně D. spol. s r.o., zastoupené JUDr. H. S. advokátkou, proti žalované G. B. s.r.o., zastoupené Mgr. P. Č., advokátem, o zaplacení částky 3 132 695 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 117/2006, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. července 2008, č. j. 23 Co 313/2008-131, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 21. ledna 2008, č. j. 10 C 117/2006-111, zastavil řízení, rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobkyni a o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně ke svému rozhodnutí dospěl po zjištění, že žalobkyně se po žalované domáhá plnění ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 25. 5. 2005, přičemž při prvním úkonu ve věci žalovaná namítla nedostatek věcné příslušnosti soudu s odůvodněním, že mezi účastníky byla v uvedené smlouvě sjednána rozhodčí doložka. Z této smlouvy soud prvního stupně zjistil, že v článku 33 si účastníci písemně sjednali rozhodčí doložku tak, že pokud si smluvní strany nevyřeší jakýkoliv spor či nesrovnalost smírem, bude takový spor s konečnou platností řešen Rozhodčím senátem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Tyto skutečnosti posoudil soud prvního stupně podle ustanovení §104 odst. 1 a §106 odst. 1 věty první občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dovodil, že pravomoc soudu k projednání věci není dána, protože účastníci před soudem neprohlásili, že na předmětné smlouvě netrvají.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. července 2008, č. j. 23 Co 313/2008-131, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaná podala námitku věcné nepříslušnosti opožděně, a proto nebyly naplněny podmínky pro zastavení řízení podle §106 odst. 1 věty prvé o. s. ř. Žalovaná byla podle §114b odst. 1 a odst. 2 o. s. ř. vyzvána k vyjádření k žalobě a předložení listinných důkazů ve lhůtě 30 dnů od podání odporu, takže pokud podala odpor k poštovní přepravě dne 12. 10. 2006, stanovená 30 denní lhůta k podání vyjádření s možností vznést námitku věcné nepříslušnosti soudu prvního stupně jí uběhla dne 11. 11. 2006; vzhledem k tomu, že tento den připadl na sobotu, byl posledním dnem k podání vyjádření pondělí dne 13. 11. 2006. Žalovaná však podala vyjádření k žalobě poštovní přepravě až dne 14. 11. 2006, tedy po marném uplynutí soudem stanovené 30 denní lhůty.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž uvedla, že své vyjádření podala dne 13. 11. 2006, a to elektronicky prostřednictvím e-mailu opatřeného zaručeným podpisem právního zástupce žalované. Žalovaná následně toto své elektronické podání doplnila písemným vyhotovením podaným k poštovní přepravě dne 14. 11. 2006, takže je uvedené podání nutno považovat za řádně učiněné podání ve věci. Žalovaná navrhla zrušení usnesení odvolacího soudu.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle §238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle §238a o. s. ř. Z žádného ustanovení (a to ani z ustanovení §239 o. s. ř.) však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení tak, že se řízení nezastavuje. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. února 2009
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu