ECLI:CZ:NS:2009:23.CDO.2032.2008.1
sp. zn. 23 Cdo 2032/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobkyně Dr. M. P. spol. s r. o., zastoupené Mgr. R. F., advokátem proti žalované A. C., a. s., zastoupené Mgr. M. G., advokátem ve věci o ochranu proti jednání nekalé soutěže, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod č. j. 7 Cm 63/2004-89, k dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. ledna 2008 č. j. 7 Cmo 83/2007-119, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. ledna 2008, č. j. 7 Cmo 83/2007-119 a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. října 2006, č. j. 7 Cm 63/2004-89, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou domáhala ochrany proti nekalé soutěži, v níž požadovala, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se při označování výrobků s obchodním názvem „p. f.“ užití značky TM za tímto slovním spojením, zdržet se při propagaci výrobků s obchodním názvem „p. f.“ užití značky ® za slovním spojením „original product altermed“ a zdržet se při propagaci výrobků s obchodním názvem „p. f.“ užití slova „original“, dále aby žalované byla uložena povinnost uveřejnit na své náklady v měsíčníku „Č. č. l.“ omluvu s výrazným tučným nápisem: „Společnost A. C., a. s. se omlouvá společnosti Dr. M. P. spol. s r. o. a ostatním soutěžitelům a spotřebitelům: Společnost A. C., a. s. se omlouvá za neoprávněné užití značky ® za slovním spojením „original product altermed“, označení TM za slovním spojením „p. f.“ a za užití slova „original“ při výrobě, označování, prodeji, distribuci, uvádění na trh a propagaci výrobků řady p.“
Podle žalobního tvrzení se žalovaná dopustila jednání nekalé soutěže neoprávněným užitím znaku TM na výrobcích za označením „p. f.“ a dále užitím znaku ® za slovním spojením „original product altermed“ při tiskové reklamě a webové prezentaci výrobků. Podle mínění žalobkyně žalovaná tímto jednáním jednak porušuje §8 odst. 1 zákona o ochranných známkách (když nemá uvedená slovní spojení známkoprávně chráněna) a jednak uváděním slovního spojení „original product altermed“ vzbuzuje u spotřebitelské veřejnosti dojem, že pouze jeho výrobky jsou původní a tudíž hodnotnější, čímž se snaží získat pro sebe prospěch v hospodářské soutěži na úkor jiných soutěžitelů i spotřebitelů. Nekalé soutěžní jednání žalované naplňuje znaky skutkových podstat uvedených v §46 (klamavé označení zboží a služeb) a v §45 (klamavá reklama) obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.)
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. října 2006 č. j. 7 Cm 63/2004-89 zamítl žalobu v celém rozsahu (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci (dále jen odvolací soud) rozsudkem ze dne 29. ledna 2008 č. j. 7 Cmo 83/2007-119 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (I. výrok) a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (II. výrok).
Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně a dovodil, že pokud jde o užívání značky ® za slovním spojením „original product altermed“ a o užívání označení TM na výrobcích žalované a jejich obalech za označením „p. f.“, že takovéto označování výrobků a jejich propagace v tisku a na internetu nevykazuje základní znaky nekalé soutěže uvedené v generální klauzuli (§44 odst. 1 obch. zák.). Užívání znaku TM není právními předpisy České republiky ani EU upraveno, proto nelze uvažovat o tom, že by jeho užívání žalovanou bylo protiprávní a tedy v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Dále dovodil, že uvedení znaku TM, který je běžně užívaný i jinými soutěžiteli, má pro podnikatele význam ekonomický, zejména v rámci exportu výrobků na zahraniční trh; proto užití znaku TM žalovanou ve spojitosti s názvem výrobku „p. f. altermed“ neodporuje dobrým mravům soutěže a nejedná se ani o klamavý údaj ve smyslu §46 obch. zák. Způsob užití znaku ® zákon o ochranných známkách nijak neurčuje (jeho umístění apod.), proto pokud žalovaná jako vlastník několika slovních a kombinovaných ochranných známek užívá symbol ® u svých výrobků a u slova „altermed“, využívá tak svého práva v souladu s §8 odst. 1. Užití slovního spojení „original product altermed®“ lze podle odvolacího soudu považovat pouze za využití práva žalované, dané zákonem, které nenaplňuje znaky generální klauzule nekalé soutěže dle §44 odst. 1 obch. zák., zejména neodporuje dobrým mravům hospodářské soutěže a není způsobilé (objektivně) přivodit újmu žalobkyni či jinému soutěžiteli nebo spotřebiteli.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v zákonné lhůtě dovoláním, které považuje za přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť se podle ní jedná o rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť řeší právní otázky, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a zároveň řeší právní otázky, které jsou odvolacími soudy rozhodována rozdílně. Důvodnost svého dovolání opírá žalobkyně o ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., tj. že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatelka vytýká odvolacímu soudu, že při svém rozhodnutí pochybil, neboť nesprávně právně posoudil tři právní otázky, jimiž jsou:
1) užívání znaku TM ve spojení s označením nechráněným registrovanou ochrannou známkou,
2) užívání znaku ® na výrobcích, kde je umístěno označení chráněné registrovanou ochrannou známkou,
3) užívání slova „original“.
K otázce ad 1): Dovolatelka vytýká odvolacímu soudu, že souhlasil s právními závěry soudu prvního stupně, že uváděním znaku TM na svých výrobcích „p. f.“, nevytváří žalovaná mylnou domněnku, že jí svědčí práva z ochranné známky, a dále že užití tohoto znaku není klamavé a neodporuje dobrým mravům soutěže. Tyto závěry ještě odvolací soud doplnil, že pokud užití znaku TM není upraveno právními předpisy ČR ani EU, nemůže být jeho užití žalovanou protiprávní a tudíž ani v rozporu s pravidly hospodářské soutěže.
K otázce ad 2) a 3): Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že souhlasil s právními závěry soudu prvního stupně, že žalovaná při prezentaci svých výrobků používá ve slovním spojení „original product altermed ®“ značku ® po právu v souladu s ustanovením §8 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb. a že takovéto označování nevykazuje základní znaky nekalé soutěže, které stanoví generální klauzule (§44 odst. 1 obch. zák.), ani že není klamavou reklamou ve smyslu §45 obch. zák. Tyto závěry ještě odvolací soud doplnil, že oproti tvrzením žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaná je majitelkou slovních a kombinovaných ochranných známek, obsahujících slovo „altermed“ a že užívá symbol ® u svých výrobků a u slova „altermed“, tedy ve spojení se svou ochrannou známkou. Odvolatelka navíc argumentuje názorem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 315/2003 ze dne 15.3.2004, podle kterého jsou-li výrobky soutěžitele opatřeny slovem „original“, pak je na místě předpoklad, že právě tyto budou spotřebitelskou veřejností vnímány jako původní a tedy hodnotnější, výrobky takto označené by mohly vyvolávat dojem, že ostatní výrobky p. originální složení nemají. Vzhledem k tomu, že citovaný právní názor obsažený v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je v příkrém rozporu s právním názorem obsaženým v napadaném rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, považuje žalobkyně za nezbytné, aby dovolací soud k věci přijal sjednocující stanovisko, aby bylo napříště soutěžitelům zřejmé, zda mohou v souvislosti se svými výrobky používat slovo „originál“, „original“ nebo „originální“ anebo zda naopak jim užití těchto slov při označování a propagaci jejich výrobků sjednává neoprávněnou výhodu před ostatními soutěžiteli.
Dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud ČR zrušil rozsudek odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (dále jen dovolací soud) nejprve posuzoval dovolání a dospěl k závěru, že dovolání je v dané věci přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé a dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, a je i důvodné.
Dovolací soud nejprve zkoumal, zda řízení netrpí vadami uvedenými v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Tyto vady, k nimž dovolací soud přihlíží v případě přípustného dovolání z úřední povinnosti (§242 odst. 3, druhá věta, o.s.ř.), však dovoláním konkrétně namítány nejsou a dovolací soud je z obsahu spisu neshledal.
Nejvyšší soud České republiky proto rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumal v napadeném rozsahu (srov. §242 odst. 1 o.s.ř.), jsa vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila (srov. §242 odst. 3, větu první, o.s.ř.), tj. správností právního posouzení věci zpochybňovaného dovolatelkou (§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.).
Právní posouzení věci je činnost soudu, spočívající v podřazení zjištěného skutkového stavu pod hypotézu (skutkovou podstatu) vyhledané právní normy, jež vede k učinění závěru, zda a komu soud právo či povinnost přizná či nikoliv. Nesprávným právním posouzením věci je obecně omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (skutková zjištění), tj. jestliže věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Z odůvodnění napadeného rozsudku se podává, že odvolací soud dospěl k shodnému závěru jako soud prvního stupně, že jednání žalované nebylo v rozporu s dobrými mravy soutěže a nebylo ani způsobilé přivodit újmu žalobkyni, a že tedy v tomto konkrétním případě nejde o nekalé soutěžní jednání žalované, neboť nenaplňuje současně všechny podmínky generální klauzule nekalé soutěže.
Tento závěr odvolacího soudu však není ve všech posuzovaných otázkách správný, a to z následujících důvodů:
1) Ohledně první námitky dovolatelky dovolací soud dospěl k závěru, že odvolací soud pochybil, když ve svém odůvodnění souhlasně se závěry soudu prvního stupně tvrdil, že užití znaku TM na výrobcích žalované „p. f.“ nevytváří mylnou domněnku, že jí svědčí práva z ochranné známky, ani není klamavé a neodporuje dobrým mravům soutěže, neboť není-li užití znaku TM upraveno právními předpisy ČR ani EU, nemůže být jeho užití žalovanou protiprávní ani v rozporu s pravidly hospodářské soutěže.
Z obvyklé praxe, jakož i z odborné literatury (in Horáček, R., Čada, K, Hajn, P.: Práva k průmyslovému vlastnictví, 1. vydání, Praha: C-H-Beck, 2005, str. 356)vyplývá, že „užití označení ® spolu s označením, které není zapsanou ochrannou známkou, může být obecně považováno za nekalosoutěžní jednání. Užití obdobných symbolů v průmyslovém vlastnictví je časté. K tomu srov. např. užití symbolu TM pro označení ochranných známek chráněných podle anglosaského práva, © jako výhrady autorského práva (copyright) nebo D jako výhrady zapsaného průmyslového vzoru (design).“
Vzhledem k tomu, že žalovaná není vlastníkem ochranné známky „p. f.“, nepřísluší jí pro tento svůj výrobek používat označení ®, ani jiné označení, z něhož by běžný spotřebitel (průměrný spotřebitel) mohl usuzovat, že se u daného výrobku jedná o chráněné označení (registrované), např. v našem právním řádu neznámé označení TM. Zda jednání žalované je či není jednáním nekalosoutěžním, je nutno posuzovat podle ustanovení §44 odst. 1 obch. zák.
Nekalou soutěží podle §44 odst. 1 obch. zák. je každé jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a které je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Jsou-li splněny všechny tři podmínky tzv. generální klauzule (§44 odst. 1 obch. zák.), jedná se o nekalou soutěž.
V daném případě je žalovaná konkurentem či soutěžitelem (dokonce přímým) ve vztahu k žalobkyni, neboť obě se svými produkty zúčastní hospodářské soutěže, čímž jednání žalované splňuje první podmínku generální klauzule. Ke shodnému právnímu závěru dospěl také odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně.
Pokud jde o druhou podmínku generální klauzule - rozpor s dobrými mravy soutěže, dovolací soud nesdílí názor soudu, že „užití znaku TM ve spojitosti s názvem výrobku „p. f. altermed“ neodporuje dobrým mravům soutěže a nejedná se ani o klamavý údaj ve smyslu §46 obch. zák.“. Dovolací soud dospěl k závěru, že jednání žalované je třeba posuzovat jako jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže, bylo-li prokázáno, že žalovaná záměrně označuje své výrobky „p. f.“ znakem TM, ač si musí být vědoma, že běžný spotřebitel v ČR se v označování výrobků různými značkami nevyzná a neorientuje se natolik dobře, aby rozlišoval označení ®, tj. značku, kterou je oprávněn používat vlastník ochranné známky spolu s ochrannou známkou podle §8 odst. 1 zákona o ochranných známkách, od znaku TM, který není upraven ani českými právními předpisy, ani právem EU. Běžný (průměrný) spotřebitel se tedy při zběžném pohledu na výrobky žalované označené „p. f.TM“ může domnívat, že znak TM znamená, že žalovaná má registrovanou ochrannou známku „p. f.“ (tj. že znak TM může vnímat jako překlad znaku ® do angličtiny - „t. m.“, který má sloužit pro povinné označování výrobků s ochrannou známkou v rámci EU), tudíž že její výrobek je „značkový“ a tím i pro něj lepší než výrobky ostatních soutěžitelů. Pokud by žalovaná vyvíjela úsilí, jímž by hodlala vylepšit své výrobky i jejich propagaci a prezentaci, aniž by používala nečestných postupů či určitých nečestných reklamních triků ke zvýhodňování svých produktů oproti produktům konkurentů (zde žalobkyně), jednala by v souladu s dobrými mravy soutěže.
Třetí podmínka generální klauzule - způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům - může být jednáním žalované rovněž naplněna, neboť tím, že spotřebitelé mohou považovat název výrobku žalované „p. f.“ nesprávně za chráněný ochrannou známkou, mohli by dávat přednost těmto výrobkům žalované před konkurenčními výrobky (se stejným či podobným názvem, avšak bez připojení znaku ® nebo TM) jiných výrobců, tedy i konkrétně před výrobky žalobkyně. Bude tedy rozhodující, jaký právní závěr učiní odvolací soud (soud prvního stupně) ohledně naplnění tohoto znaku generální klauzule, zda se prokáže, že žalobkyni byla (nebo alespoň mohla být) jednáním žalované způsobena jakákoliv újma (nikoliv jen pouze hmotná škoda).
Prvek prospěchu žalované nepatří k základním znakům generální klauzule nekalé soutěže, proto jej není třeba při podřazování daného případu pod §44 odst. 1 obch. zák. (generální klauzuli) prokazovat. Pouze v případě posuzování jednání žalované podle §45 obch. zák. (klamavá reklama) by toto jednání muselo splňovat navíc také podmínky stanovené v §45 obch. zák., tedy vedle případné újmy žalobkyně i prvek prospěchu žalované.
Dovolací soud z výše uvedených důvodů nesouhlasí se stručnými závěry obou soudů, že použitím znaku TM na svých výrobcích nevytváří žalovaná mylnou domněnku, že jí svědčí práva z ochranné známky, a dále že užití tohoto znaku není klamavé a neodporuje dobrým mravům soutěže či nemůže být v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Záleží vždy na všech okolnostech konkrétního případu, které soud odvolací stejně jako soud prvního stupně měl uvážit, posoudit je v souvislostech a dovodit z nich správné právní závěry.
2) Ohledně druhé námitky dovolatelky dovolací soud dospěl k závěru, že odvolací soud pochybil, když ve svém odůvodnění souhlasně se závěry soudu prvního stupně dovodil, že označování výrobků žalované při prezentaci slovním spojením „original product altermed®“ nevykazuje základní znaky nekalé soutěže, které stanoví generální klauzule (§44 odst. 1 obch. zák.), ani že není klamavou reklamou ve smyslu §45 obch. zák.; podle jeho názoru používá-li žalovaná jako majitelka slovních a kombinovaných ochranných známek, obsahujících slovo „altermed“, symbol ® u svých výrobků a u slova „altermed“, tedy ve spojení se svou ochrannou známkou, jedná po právu v souladu s ustanovením §8 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb.
Nekalou soutěží podle §44 odst. 1 obch. zák. je jednání, které splňuje tři základní podmínky (viz též výše). Soudy obou stupňů bylo správně zhodnoceno, že v daném případě je žalovaná konkurentem či soutěžitelem (dokonce přímým) ve vztahu k žalobkyni, čímž jednání žalované splňuje první podmínku generální klauzule - jednání v hospodářské soutěži.
Pokud jde o druhou podmínku generální klauzule - rozpor s dobrými mravy soutěže -dovolací soud má za to, že je také splněna uvedeným jednáním žalované, popsaným v druhé námitce dovolatelky. Z provedeného dokazování však vyplývá, že žalovaná užívala symbol ® v rámci tiskové a internetové prezentace svých výrobků při slovním spojení „original product A., a to tak, že značku ® umístila za poslední slovo, resp. za slovo „altermed“, čímž mohla u běžného spotřebitele vyvolat dojem, že celé slovní spojení je chráněno zapsanou ochrannou známkou. Pokud by žalovaná používala značku ® spolu s ochrannou známkou (tedy pouze s označením „altermed“, chráněným ochrannou známkou, a nikoli s jinými označeními), jednalo by se o oprávněné užívání značky ® podle §8 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Podle teorie „symbol ® pochází od slova „registred“. U slovních známek se zpravidla umisťuje v pravém rohu posledního slova nahoře, u obrazových známek a etiket v jejich pravém horním rohu.“ (in Horáček, R., Čada, K, Hajn, P.: Práva k průmyslovému vlastnictví, 1. vydání, Praha: C-H-Beck, 2005, str. 356). Je zřejmé, že pokud by vlastník ochranné známky umisťoval symbol ® také k jiným označením, nezapsaným v rejstříku ochranných známek, jednal by protiprávně.
Třetí podmínka generální klauzule - způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům - může být jednáním žalované rovněž naplněna, neboť tím, že spotřebitelé mohou považovat celý uvedený název výrobku žalované, tj. „original product Altermed®“, nesprávně za chráněný ochrannou známkou a mohli by proto upřednostnit takto označované výrobky žalované před výrobky jiných výrobců, tedy i konkrétně před výrobky žalobkyně. Rozhodující tedy bude právní závěr odvolacího soudu (soudu prvního stupně) ohledně splnění této podmínky generální klauzule.
3) Ohledně třetí námitky dovolatelky dovolací soud dospěl k závěru, že odvolací soud nepochybil, dovodil, že za situace, kdy žalovaná prezentuje své výrobky pod názvem chráněným ochrannou známkou „altermed“, je použití slova „original“ ve spojitosti se slovem „altermed“ zdůrazněním, že se jedná o původní výrobky konkrétního výrobce - žalované. Užití slovního spojení „original product altermed“ žalovanou při tiskové a internetové prezentaci jejích výrobků podle závěrů obou soudů není klamavou reklamou ve smyslu §45 obch. zák., zejména toto jednání nenaplňuje základní znaky generální klauzule podle §44 obch. zák., neboť soudy jej nepovažují na nemravné či nepoctivé, a rovněž toto jednání nebylo (objektivně vzato) způsobilé přivodit žalované prospěch na úkor žalobkyně či jiného soutěžitele anebo spotřebitele. Soud prvního stupně k tomu ještě ve svém odůvodnění dodal, že zcela jiná situace byla v případě žalobkyně, která dříve své výrobky prezentovala pod názvem „O.P.“, z čehož nebylo zřejmé, zda jde o název výrobku či jen zvýraznění jedné z mnoha složek, jež předmětný výrobek obsahuje, takže takováto prezentace výrobků zcela nepochybně byla způsobilá navodit u běžného spotřebitele dojem, že jde o originální panthenolové výrobky, tedy výrobky hodnotnější než jsou obdobné výrobky vyráběné jinými soutěžiteli (k tomu též na str. 6 rozsudku soudu prvního stupně, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje).
Užití slovního spojení „original product altermed“ žalovanou při tiskové a internetové prezentaci jejích výrobků nelze považovat za nekalosoutěžní jednání pro absenci dvou podmínek generální klauzule: tj. rozporu s dobrými mravy soutěže a způsobilosti tohoto jednání přivodit újmu jiným soutěžitelům (zde žalobkyni) nebo spotřebitelům. Dovolací soud má za to, že pokud bylo prokázáno, že žalovaná používala pouze slovního spojení „original product altermed“ při tiskové a internetové prezentaci svých výrobků a nikoliv jiné varianty slovního spojení, k němuž by bylo přiřazeno slovo „original“ (např. „original p.“, tj. přímo v souvislosti s názvem svého výrobku), samo o sobě toto jednání nelze považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže, které by bylo způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům (resp. žalobkyni) nebo spotřebitelům, a není tedy nekalosoutěžním jednáním.
Námitka dovolatelky, že napadané rozhodnutí odvolacího soudu je v příkrém rozporu s právním názorem obsaženým v citovaném rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (sp. zn. 3 Cmo 315/2003 ze dne 15.3.2004: „Jsou-li výrobky jednoho soutěžitele opatřeny slovem O., pak je na místě předpoklad, že právě tyto budou spotřebitelskou veřejností obecně vnímány jako původní a tedy hodnotnější. I za situace, že by toto označení mělo vyjadřovat pouze originalitu složení výrobku a aplikační formy, která je charakteristická pro konkrétního výrobce, mohly by výrobky takto označené vyvolávat dojem, že ostatní výrobky p. originální složení nemají.“) neobstojí, neboť jde o dva odlišné případy užití slova „original“: jednou přímo u názvu výrobku, a to „O. P.“ (v případě rozhodovaném Vrchním soudem v Praze), podruhé s obecným sdělením, nikoliv s názvem výrobku, a to „original product altermed“ (v daném posuzovaném případě).
Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na neúplném a proto nesprávném právním posouzení věci a že dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. byl uplatněn důvodně. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.), rozsudek odvolacího soudu zrušil (§243b odst. 2, část věty za středníkem, o.s.ř.) a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný (§243d odst. 1, část první věty za středníkem, o.s.ř.).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne odvolací soud v novém rozhodnutí o věci (§243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. února 2009
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu