ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.143.2009.1
sp. zn. 25 Cdo 143/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce P. P., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, 2) I. B., 3) K. P., 4) L. P., 5) Z. S., 6) S. G., 7) I. P., 8) České republice – Ministerstvu vnitra, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 128/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. února 2007, č. j. 35 Co 77,78/2007-64, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 16. 2. 2006, č. j. 20 C 128/2005 – 28, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 11. 8. 2006, č. j. 20 C 128/2005-48, odmítl podání žalobce ze dne 22. 10. 2005 ve spojení s podáním ze dne 25. 1. 2006 vůči druhé, třetí, čtvrté, páté a sedmé žalované a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 2. 2007, č. j. 35 Co 77,78/2007-64, odvolání žalobce odmítl z důvodu jeho nesrozumitelnosti podle ust. §43 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §211 o. s. ř. a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení podal žalobce hrubě urážlivé blanketní dovolání s žádostí o ustanovení advokáta. Poté, co byl žalobci na základě rozhodnutí Č. určen advokát k poskytnutí právních služeb, doplnil ustanovený advokát předchozí blanketní dovolání obsáhlým přípisem. V něm podrobně rekapituluje průběh řízení, namítá, že odvolání žalobce obsahovalo veškeré zákonem předepsané náležitosti a dovozuje, že dovolání je přípustné podle ust. §239 odst. 3 o. s. ř. Navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu, jakož i obě usnesení soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., řádně zastoupeným advokátem, dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Dovolání v této věci není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o odmítnutí odvolání není rozhodnutím ve věci samé.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o odmítnutí odvolání v jejich taxativních výčtech uvedeno není, a ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř. se nevztahuje na případy, kdy usnesením odvolacího soudu byl odmítnut návrh na zahájení odvolacího řízení (odvolání).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu ustanovení §43 odst. 2 a §211 o. s. ř. odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není přípustné; mimořádným opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je žaloba pro zmatečnost - §229 odst. 4 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 29 Odo 829/2003, publikované v časopise Soudní judikatura, roč. 2005, poř. č. 72). Na tom nic nemění ani obsáhlé doplnění dovolání, v němž žalobce mylně dovozuje, že dovolání je přípustné dle ust. §239 odst. 3 o. s. ř. a že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní právní význam.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovaným v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. dubna 2009
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu
.