ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.1694.2007.1
sp. zn. 25 Cdo 1694/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně Mgr. S. J., zastoupené advokátem, proti žalované A. značková potravina, a. s., za účasti K. p., a. s., jako vedlejší účastnice na straně žalované, o 67.487,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 27 C 80/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. října 2006, č. j. 58 Co 269, 270/2006-88, takto:
Dovolání se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 10. 2006, č. j. 58 Co 269, 270/2006 - 88, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. 2. 2006, č. j. 27 C 80/2004-66, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 17. 5. 2006, č. j. 27 C 80/2004-74, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 65.407,- Kč, a ve výroku o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nárok na náhradu nákladů pohřbu, které žalobkyně vynaložila v souvislosti s úmrtím manžela v důsledku dopravní nehody ze dne 5. 9. 2002, neshledal důvodným, neboť ve smyslu ust. §449 obč. zák. v návaznosti na nařízení vl. č. 258/1995 Sb. a nařízení vl. č. 108/1994 Sb. se hradí jen přiměřené náklady spojené s pohřbem. Soud prvního stupně proto správně neshledal důvodným nárok ohledně dvou třetin nákladů na smuteční ošacení, částku požadovanou za pořízení pomníku nad stanovených 10.000,- Kč, částku odpovídající daru nemocnici a náklady za nájem hrobu. Náklady cestovného z místa bydliště do nemocnice nad rámec přiznaných 2.080,- Kč žalobkyně neprokázala.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci). Dovolatelka rekapituluje skutkový stav věci a popisuje svůj postup při uplatňování nároku, uvádí, že vedlejší účastník jí plnil 79.540,- Kč a ona nadále trvá na výplatě částky 67.487,- Kč za položky uvedené v žalobě, které nebyly uhrazeny přesto, že je žalobkyně musela pořídit v souvislosti se zraněním a následným úmrtím svého manžela. Uvádí, že je přesvědčena o důvodnosti žaloby, a navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání odkázala na svá předchozí písemná a ústní vyjádření a navrhla zamítnutí dovolání.
Vedlejší účastnice na straně žalované ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání postrádá dovolací důvod, dovolatelka neuvádí, v čem spatřuje vadnost právního posouzení věci odvolacím soudem. Rozhodnutí odvolacího soudu nemá zásadní právní význam. Navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl event. zamítl.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. oprávněnou osobou - účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem ve smyslu §241 odst. 1 o. s. ř. dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle ustanovení §243c odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část za středníkem zák. č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.
Dovolatelka neuvádí, v čem spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a ani dovolací soud, jenž je vázán dovolacími důvody (§242 odst. 3 o. s. ř.), neshledal právní otázku, jejíž řešení by mělo zásadní význam ve smyslu ust. §237 odst. 1 písm c), odst. 3 o. s. ř. Rozhodnutí odvolacího soudu shodně se soudem prvního stupně spočívá na závěru, že nároky na náhradu škody uplatněné ve větším rozsahu, než stanoví právní předpisy, nelze přiznat, neboť jsou nad rámec přiměřených výdajů pohřbu (§449 obč. zák. v návaznosti na nařízení vl. č. 258/1995 Sb. a nařízení vl. č. 108/1994 Sb.). Obsahem dovolání je v podstatě rekapitulace skutkového stavu a tvrzení, že požadované náklady dovolatelka vynaložila v souvislosti s úmrtím svého manžela. Tyto námitky, které se týkají především otázek skutkových, mohou naplňovat dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., který v dovolání, jehož přípustnost může být dána jen podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., nelze úspěšně uplatnit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. dubna 2002, sp. zn. 20 Cdo 1986/2001, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1164, ročník 2002). Ani z popisu toho, s čím dovolatelka nesouhlasí, nelze dovodit žádnou konkrétní právní otázku, jež by rozhodnutí odvolacího soudu činila zásadně právně významným ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. Otázku výkladu ust. §449 obč. zák. posoudil odvolací soud v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. 25 Cdo 818/2004, uveřejněný v časopise Právní rozhledy ročník 2005, č. 14, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2088/2005), a nemá tedy po právní stránce zásadní význam.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud ČR je proto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo, zatímco žalované a vedlejší účastnici náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 21. dubna 2009
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu