ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.602.2007.1
sp. zn. 25 Cdo 602/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce JUDr. V. K., advokáta s místem podnikání v, proti žalovaným 1) S. a ú. s. J. k., a 2) B. B., za účasti Č. p. a. s., jako vedlejší účastnice na straně prvního žalovaného, o 48.065,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 18 C 318/2005, k dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. srpna 2006, č. j. 19 Co 1471/2006-114, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 1. 2. 2006, č. j. 18 C 318/2005-69, zamítl žalobu proti oběma žalovaným na zaplacení částky 48.065,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 8. 8. 2006, č. j. 19 Co 1471/2006-114, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne 20. 11. 2006 tzv. blanketní dovolání, v němž uvedl, že odůvodnění podmínek přípustnosti a důvodnosti dovolání provede v následujícím doplňujícím podání.
Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 11. 2006, sp. zn. 18 C 318/2005-127, byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů doplnil dovolání o náležitostí uvedené v §241a o. s. ř.
Dne 29. 12. 2006 podal žalobce telefaxem „doplnění dovolání“ a dne 2. 1. 2007 předložil písemné podání shodného znění.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání žalobce nesplňuje zákonem stanovené náležitosti.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3, věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Dovolatel v rámci svého dispozitivního oprávnění stanoví pro soud závazným způsobem meze, v jejichž rámci požaduje přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. samo o sobě nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. §242 odst. 3, věta první o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Marným uplynutím propadné lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; k opožděnému doplnění dovolání nelze proto přihlížet. Proto i výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o. s. ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 25/2005, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 91/2005).
Jak vyplývá z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu s řádným poučením o lhůtě a místu podání dovolání byl žalobci doručen 20. 9. 2006. Tímto dnem tedy počala běžet lhůta k podání dovolání (opravné usnesení nebylo vydáno), která skončila dne 20. 11. 2006 (pondělí). Žalobce poslední den dvouměsíční lhůty uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. podal proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání, v němž pouze odkázal na §237 odst. 1 písm. c) a §241a odst. 2 písm. a), b) o. s. ř., avšak v dovolání neuvedl, v jakých okolnostech spatřuje naplnění dovolacích důvodů.
V daném případě dovolateli, který již při podání dovolání splňoval podmínku právnického vzdělání dle §241 o. s. ř., marně uběhla lhůta k doplnění dovolání o chybějící obsahové náležitosti dne 20. 11. 2006. Žalobce sice učinil další podání označené jako „doplnění dovolání“, avšak podal je u soudu prvního stupně faxem dne 29. 12. 2006. Je tedy zřejmé, že dvouměsíční lhůta dodržena nebyla, neboť doplnění dovolání žalobce bylo podáno až po marném uplynutí zákonné lhůty k dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout. Výzvu soudu prvního stupně k doplnění dovolání lze považovat za bezpředmětnou.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§242 odst. 3, věta první, o. s. ř.) a dovolání žalobce postrádá vedle rozsahu, v jakém rozsudek odvolacího soudu napadá, zejména vylíčení dovolacích důvodů, nelze v dovolacím řízení pro tyto obsahové nedostatky dovolání pokračovat. Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, během níž bylo možno vady dovolání odstranit, marně uplynula dnem 20. 11. 2006, Nejvyšší soud dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2, věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovaným náklady v tomto řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. února 2009
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu