ECLI:CZ:NS:2009:26.CDO.5421.2007.1
sp. zn. 26 Cdo 5421/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobce S. b. d. R., zastoupeného advokátem, proti žalované D. B., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 13 C 319/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. července 2007, č. j. 42 Co 260/2006-81, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 7. září 2005, č. j. 13 C 319/2004-31, vyhověl žalobě a přivolil k výpovědi žalobce z nájmu žalované k „bytu č. 8 sestávajícímu z dvou pokojů
a příslušenství nacházejícímu se ve 3. podlaží domu č. p. 1762 v ulici K. v R. pod R.“, určil, že nájemní poměr skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž rozsudek nabude právní moci, žalované uložil povinnost byt vyklidit do patnácti dnů po zajištění přístřeší a rozhodl o nákladech řízení účastníků.
K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 17. července 2007, č. j. 42 Co 260/2006-81, rozhodl, že bude pokračováno v řízení přerušeném usnesením ze dne 19. června 2006, č. j. 42 Co 260/2006-70 (výrok I.), rozsudek okresního soudu zrušil a řízení zastavil (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů (výroky III. a IV.).
Proti nákladovým výrokům III. a IV. rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (zastoupen advokátem) včasné dovolání, v němž – z důvodů tam uvedených – nesouhlasil s tím, že žalovaná nebyla zavázána zaplatit mu vzniklé náklady řízení.
Žalovaná se ve vyjádření k dovolání ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o.s.ř.“) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§241 odst. 1 a 4 o.s.ř.).
Poté se Nejvyšší soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání, neboť toliko z podnětu dovolání, které je přípustné, může být přezkoumána správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V dané věci byly dovoláním napadeny nákladové výroky usnesení odvolacího soudu (výroky III. a IV.). Rozhodnutí o nákladech řízení má, jde-li o jeho formu, povahu usnesení (§167 odst. 1 ve spojení s §211 o.s.ř.).
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení
o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé. Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními. Zbývá dodat, že přípustnost dovolání nemůže být založena ani (nesprávným) poučením, že dovolání – i proti těmto nákladovým výrokům – je přípustné.
Lze – stejně jako v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1edna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněném pod č. 88 v sešitě č. 5 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura – uzavřít, že dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinném od 1. ledna 2001 přípustné.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti nákladovým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, proti nimž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto (aniž ve věci nařizoval jednání podle §243a odst. 1 věty první o.s.ř.) dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl (pro nepřípustnost).
Dovolatel podáním nepřípustného dovolání procesně zavinil jeho odmítnutí, avšak žalované prokazatelné náklady v dovolacím řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o.s.ř. výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. února 2009
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu