ECLI:CZ:NS:2009:28.CDO.1945.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 1945/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobce J. P., proti žalovanému Z. d. H., o zaplacení částky 621.644,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 22 C 254/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 12. prosince 2008, č. j. 69 Co 624/2008-99, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 11. dubna 2008, č. j. 22 C 254/2006-70, odmítl odvolání žalobce (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II.).
Soud prvního stupně odmítl odvolání žalobce, podané k poštovní přepravě dne 31. 3. 2008, proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 24. 1. 2008, č. j. 22 C 254/2006-60, pro opožděnost postupem dle §208 odst. 1 o. s. ř. Účinky náhradního způsobu doručení napadeného rozsudku nastaly dne 13. 3. 2008, zákonná lhůta 15 dnů k podání odvolání žalobci uplynula 28. 3. 2008, přičemž žalobce odvolání podal na poštu teprve 31. 3. 2008.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 12. prosince 2008, č. j. 69 Co 624/2008-99, citované usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky (výrok II.).
Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné, když ani po doplnění dokazování se žalobci nepodařilo vyvrátit fikci doručení na základě doručenky pošty, a k doručení rozsudku tak došlo za splnění zákonných podmínek dne 13. 3. 2008.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud zjistil, že žalobce podal dovolání v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.), ale otázkou jeho zastoupení se s ohledem na znění §241b odst. 2 o. s. ř. blíže nezabýval, neboť dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238 a §238a o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných.
Přípustnost dovolání nevyplývá rovněž z ustanovení §239 odst.1 a 2 o. s. ř., neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené.
Přípustnost dovolání nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení §43 o. s. ř. odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li soud prvního stupně podle ustanovení §208 odst.1 o. s. ř. odvolání pro opožděnost.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. listopadu 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Žalovanému vzniklo podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu nákladů vynaložených v dovolacím řízení, žádné však nevynaložil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. prosince 2009
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D, v. r.
předseda senátu