ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.1066.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 1066/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Ing. A. Ž., zastoupeného JUDr. M. Š., advokátem, za účasti společnosti F., spol. s r. o. – v likvidaci, zastoupeného JUDr. R. H., advokátem, o zrušení společnosti s likvidací, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 Cm 6/2004-33, o dovolání společnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. září 2007, č. j. 5 Cmo 444/2006-82, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. září 2006, č. j. 1 Cm 6/2004-33, kterým tento soud rozhodl o zrušení obchodní společnosti F., spol. s r. o. (dále jen „společnost“) s likvidací, navrhovateli nepřiznal náhradu nákladů řízení a současně rozhodl o tom, že likvidátor společnosti bude jmenován samostatným rozhodnutím.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán obsahem dovolání (§242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Otázky, jež dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu, však napadené usnesení zásadně právně významným nečiní.
Jak Nejvyšší soud uvedl již v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (od jehož závěrů nemá důvodu odchýlit se ani v této věci a na něž v podrobnostech odkazuje), na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) nebo ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto. Přitom při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (§242 odst. 3 věta prvá o. s. ř.).
Tvrzenou podjatost rozhodujícího senátu odvolacího soudu lze posoudit pouze jako zmatečnostní vadu řízení dle §221 odst. 1 písm. e) o. s. ř., jež však přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit nemůže (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 32/2003 Sb. s. z. a. s.).
Závěr odvolacího soudu o tom, že v projednávané věci jsou splněny podmínky pro zrušení společnosti a nařízení její likvidace dle ustanovení §68 odst. 6 písm. c) obch. zák. a též dle ustanovení §68 odst. 6 písm. a) obch. zák., pak postrádá potřebný judikatorní přesah, když je významný právě jen pro projednávanou věc. Z tohoto důvodu nelze rozhodnutí odvolacího soudu považovat za zásadně právně významné.
Důvod připustit dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu dovolání přípustné není.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř., neboť navrhovatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů nemá právo a společnosti v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný
V Brně dne 24. listopadu 2009
Doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu