ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.1581.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 1581/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a Mgr. Filipa Cilečka v konkursní věci dlužnice M. B. M. s. r. o., zastoupené Mgr. M. P., advokátem, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 98 K 1/99, o návrhu věřitelů a/ JUDr. I. Z., M. B. A., b/ G. Ch., a c/ N. B., na prohlášení konkursu na majetek dlužnice, o dovolání navrhujících věřitelů a/ a b/ a I. S., bytem ve Zlíně, Soudní 4, PSČ 760 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. dubna 2007, č. j. 1 Ko 152/2007-484, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Dovolatelé JUDr. I. Z., M. B. A., G. Ch. a I. S. jsou povinni zaplatit dlužnici na náhradě nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně částku 2.677,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce dlužnice Mgr. M. P.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze zrušil usnesení ze dne 13. prosince 2006, č. j. 98 K 1/99-328, ve výroku, jímž Městský soud v Praze prohlásil konkurs na majetek dlužnice a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (první výrok). Dále nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce (druhý výrok).
Dovolání navrhujících věřitelů a/ a b/ (č. l. 744-748, datované 28. dubna 2008 a téhož dne zaslané soudu elektronicky /č. l. 733-738/ a č. l. 787-789 /doplnění dovolání/) a I. S. (č. l. 750-754, datované 28. dubna 2008 a téhož dne zaslané soudu elektronicky /č. l. 733-738/) proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5, §218 písm. c/ a §218a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „o. s. ř.“), jako objektivně nepřípustná a opožděná.
K závěru, že dovolání proti prvnímu výroku usnesení, jímž odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu podle zákona č. zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, není přípustné, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. března 2008, sp. zn. 29 Odo 1026/2006, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2008, pod číslem 99.
Dovolání proti druhému výroku usnesení, jímž odvolací soud nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce, není přípustné proto, že nejde o žádný z případů vypočtených v §239 o. s. ř. Založit přípustnost dovolání podle §238a odst. 1 písm. a/, odst. 2, ve spojení s §237 odst. 1 o. s. ř., pak nelze proto, že dotčený výrok nemá povahu usnesení soudu „ve věci samé“ ani povahu měnícího nebo potvrzujícího výroku odvolacího soudu.
K závěru, že dovolání jsou v intencích §57 odst. 3 a §240 o. s. ř. (zjevně) opožděná, srov. doručenky u č. l. 489, z nichž plyne, že dovoláním napadené usnesení bylo navrhujícímu věřiteli a/ doručeno již 3. května 2007 a navrhující věřitelce b/ již 26. dubna 2007. I. S. podle obsahu spisu učinila podání směřující k tomu, aby se podle §4 odst. 4 ZKV stala účastnicí řízení o návrhu na prohlášení konkursu (účastnicí první fáze konkursního řízení) až 14. ledna 2008 (srov. její návrh č. l . 647-648).
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 a §146 odst. 3 o. s. ř., tedy tím, že dovolání byla odmítnuto. Účelně vynaložené náklady dovolacího řízení sestávají u dlužnice z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jež podle §15 ve spojení s §14 odst. 1, §10 odst. 3 a §8 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) činí 4.500,- Kč. Takto určená sazba odměny se podle §18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 2.250,- Kč, jelikož advokát dlužnice učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). S náhradou za devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty ve výši 427,50 Kč tak jde celkem o částku 2.677,50 Kč, kterou dovolací soud zavázal dovolatele uhradit dlužnici vzhledem k povaze věci společně a nerozdílně (náhrada hotových výdajů ve výši 300,- Kč byla přiznána ve věci Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1579/2009, když podání, jehož se týkala, obsahovalo vyjádření k několika dovoláním týchž účastníků proti různým rozhodnutím).
Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 30. dubna 2009
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu