Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.05.2009, sp. zn. 29 Cdo 1679/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.1679.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.1679.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 1679/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně T. P., s. r. o., zastoupené Mgr. L. J., advokátem, proti žalovanému Ing. M. V., jako správci konkursní podstaty úpadce B. K., o vyloučení věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soud v Ústí nad Labem pod sp. zn. 27 Cm 15/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2006, č. j. 15 Cmo 137/2006-410, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 17. března 2006, č. j. 27 Cm 15/99-377, Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl (pod bodem I. výroku) žalobu, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému správci konkursní podstaty úpadce B. K. vyloučení označených věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem mimo jiné potvrdil (prvním výrokem) rozsudek krajského soudu v zamítavém výroku o věci samé ohledně požadavku na vyloučení třech sil v areálu skladovací haly v Ch., vysokozdvižného vozíku a rekreační chaty v katastrálním území B. u Ch. ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce. Dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu o věci samé Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“) jako nepřípustné. Učinil tak proto, že podstata dovolací argumentace (kterou dovolatelka připíná k dovolacím důvodům dle §241a odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř.) tkví v polemice s jednoznačným skutkovým závěrem soudů nižších stupňů o tom, že účinky prohlášení konkursu na majetek úpadce nastaly 14. července 1997 a že usnesení o prohlášení konkursu bylo vyvěšeno na úřední desce konkursního soudu. Takové (skutkové) dovolací argumentaci je však vyhrazen dovolací důvod uvedený v §241a odst. 3 o. s. ř., který dovolatelka u dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., nemá k dispozici. Nejvyšší soud podotýká, že obdobným případem se zabýval již v usnesení ze dne 27. února 2006, sp. zn. 29 Odo 242/2005, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročníku 2006, pod číslem 121, kde dovolání založené na týchž argumentech rovněž neshledal přípustným dle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Důvod připustit dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu nemůže být dovolání přípustné. O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (o části předmětu sporu dosud probíhá řízení v důsledku částečného zrušení rozsudku soudu prvního stupně dovoláním napadeným rozsudkem). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 28. května 2009 JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/28/2009
Spisová značka:29 Cdo 1679/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.1679.2007.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:12/31/2009
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 2109/09
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13