Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2009, sp. zn. 29 Cdo 231/2008 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.231.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.231.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 231/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele L. G., zastoupeného Mgr. V. M., advokátkou, za účasti B. d. Č. 34, zastoupeného JUDr. T. D., advokátem, o návrhu navrhovatele na obnovu řízení o určení členství, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 29 Cm 66/2006, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. září 2007, č. j. 5 Cmo 155/2007-42, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 26. ledna 2007, č. j. 29 Cm 66/2006-27, zamítl návrh navrhovatele na obnovu řízení o určení, že navrhovatel je členem B. d. Č. 34 (dále jen „družstvo“) ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 29 Cm 80/2004, protože nebylo prokázáno, že by se v červnu 2002 konala členská schůze družstva, která by rozhodla o změně stanov tak, aby představenstvo mohlo svým rozhodnutím přijímat nové členy. Nebylo rovněž prokázáno, že na členské schůzi konané 25. listopadu 2002 bylo rozhodováno o změně stanov v části týkající se rozšíření podmínek vzniku členství v družstvu. Žádný z nyní navrhovaných důkazů, tj. ze zápisů z členských schůzí konaných v červnu a listopadu 2002, tak nemohou přivodit pro navrhovatele lepší výsledek v řízení. Soud prvního stupně dále uvedl, že právní hodnocení, ke kterému dospěl Okresní soud v Ostravě v řízení o vyklizení bytu P. G., není pro povolení obnovy řízení důležité, protože nemůže být založeno na důvodech rozhodnutí v jiné věci. K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, považuje za správný závěr, že nejsou takové důkazy a skutečnosti, které by mohly v obnoveném řízení přivodit lepší výsledek pro navrhovatele. Zdůraznil, že na členských schůzích družstva konaných v červnu 2002 a v listopadu 2002 nedošlo ke změně stanov družstva, změna stanov se na nich ani neprojednávala. Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení §238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) a co do důvodů na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Dovolatel rekapituluje dosavadní průběh řízení a vyjadřuje přesvědčení, že R. Ž. se stal členem družstva a dohodou došlo k platnému převodu členských práv a povinností v družstvu na dovolatele. Skutečnost, že R. Ž. je členem družstva, potvrzovalo jednání družstva a listiny, které vyhotovilo. Jmenovanému vzniklo členství rozhodnutím představenstva družstva o přidělení bytu č. 5 ze dne 25. listopadu 2002 podle čl. 6 odst. 1 písm. d) stanov, tedy jiným způsobem stanoveným zákonem. V té souvislosti dovolatel odkazuje na ustanovení §227 odst. 2 písm. b) obchodního zákoníku (dále jenobch. zák.“) a dovozuje, že rozhodnutí představenstva bylo vydáno na základě rozhodnutí členské schůze konané v červnu 2002, která pověřila představenstvo, aby přijímalo nové členy. Pokud jmenovanému nevzniklo členství tímto způsobem, vzniklo mu v souladu s čl. 6 odst. 6 stanov a čl. 6 odst. 1 písm. b) případně písm. d) stanov s přihlédnutím k rozhodnutí členské schůze konané v červnu 2002. R. Ž. podal přihlášku za člena družstva, splnil požadované podmínky a jeho členství bylo projednáno na členské schůzi konané 25. listopadu 2002, jak vyplývá ze „zápisků“ tehdejší předsedkyně představenstva družstva. Dovolatel namítá, že v původním řízení, jehož obnovu navrhuje, nebyl skutkový stav zjištěn úplně a soudy obou stupňů pochybily, spojovaly-li vznik členství R. Ž. pouze se změnou stanov. Vadu řízení dovolatel spatřuje v neprovedení navržených důkazů, zejména spisem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 23 C 317/2004, v němž bylo rozhodnuto o návrhu na vyklizení bytu jiného člena družstva P. G., a namítá, že soud nezjišťoval okolnosti rozhodné pro posouzení věci a zaměřil se pouze na zjištění, zda na členských schůzích družstva došlo ke změně stanov. Má za to, že soudem správně aplikovaný právní předpis byl nesprávně vyložen, dospěl-li k závěru, že členství dovolatele mohlo vzniknout jen po změně stanov a nezabýval se otázkou, zda členství nevzniklo jeho nabytím od nevlastníka podle ustanovení §446 obch. zák. Navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na obnovu řízení, může být přípustné jen podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Důvod založit přípustnost dovolání podle označených ustanovení (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam) Nejvyšší soud nemá. Je tomu tak proto, že posouzení, zda dovolatelem předkládané nové důkazy mohou přivodit pro něho lepší výsledek řízení, je významné jen pro projednávanou věc a postrádá potřebný judikatorní přesah. Závěr odvolacího soudu, podle něhož lze obnovu řízení povolit pouze tehdy, je-li tu skutečnost, rozhodnutí nebo důkazy, které mohou přivodit pro účastníka příznivější rozhodnutí ve věci, je v souladu s ustanovením §228 o. s. ř. Přitom závěr, podle kterého členství v družstvu může vzniknout pouze za splnění podmínek vyplývajících ze zákona a stanov, je v souladu s hmotným právem (ustanovením §227 obch. zák.). Ostatní dovolatelovy námitky nejsou pro posouzení přípustnosti dovolání proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení relevantní, protože jimi brojí proti závěrům učiněným v původním řízení. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že závěr, podle něhož později přijaté rozhodnutí v jiné právní věci není samo o sobě důvodem pro povolení obnovy řízení, je v rozhodovací praxi soudů ustálen (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Konečně v rozsudku uveřejněném pod číslem 67/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud dovodil, že ustanovení §446 obch. zák. o nabytí věci od nevlastníka nelze použít pro nabytí obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Tento závěr se plně prosadí i v poměrech. družstva. Protože dovolání podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není přípustné, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř.]. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto a družstvu podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 15. prosince 2009 JUDr. Hana G a j d z i o k o v á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/15/2009
Spisová značka:29 Cdo 231/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.231.2008.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09