ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.2850.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 2850/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele Ing. A. H., zastoupeného Mgr. Ing. A. T., advokátem, za účasti společnosti V. s. V., a. s., zastoupené JUDr. V. K., advokátem, o stanovení povinnosti poskytnout informace akcionáři, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 146/2002, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. února 2008, č. j. 5 Cmo 166/2007-177, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci potvrdil k odvolání navrhovatele rozsudek ze dne 19. února 2007, č. j. 50 Cm 146/2002-144, jímž Krajský soud v Brně zamítl návrh na uložení povinnosti společnosti V. s. V., a.s. (dále jen „společnost“) poskytnout akcionáři podle ustanovení §180 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) jména, příjmení a bydliště fyzických osob, popř. obchodní firmy a sídla právnických osob, které nabyly v průběhu roku 2001 od společnosti 13.030 kusů akcií společnosti V. a. s.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), přičemž Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným neshledal.
Právní úprava práva akcionáře požadovat a dostat na valné hromadě vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti (§180 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 obch. zák.) nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, že společnost je povinna podle označeného ustanovení poskytnout pouze informace potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady (§180 odst. 1, odst. 3 obch. zák.) a že pouze poskytnutí takových informací se může akcionář podle §180 odst. 4 obch. zák. domáhat u soudu. Z uvedeného pak logicky plyne závěr, podle něhož soud v řízení o návrhu akcionáře podle označeného ustanovení posuzuje, zda je požadované vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady bez ohledu na to, zda tuto okolnost výslovně uvedlo představenstvo či dozorčí rada na valné hromadě jako důvod pro odmítnutí podat vysvětlení.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelem požadované vysvětlení „přesahuje rámec ustanovení §180 odst. 1 obch. zák.“, je závislý na konkrétních okolnostech projednávané věci, je významný jen a pouze pro ni a postrádá tak potřebný judikatorní přesah. Nejvyšší soud jej přitom neshledává ani rozporným s hmotným právem (§180 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 obch. zák.). Založit přípustnost dovolání k jeho přezkoumání tudíž nelze.
Na výkladu „účelu, rozsahu a smyslu“ práva akcionáře domáhat se podle ustanovení §180 odst. 4 obch. zák. poskytnutí informací u soudu pak odvolací soud – právě s ohledem na jím přijatý závěr – své rozhodnutí nezaložil, a proto ani Nejvyšší soud nemůže připustit dovolání k jeho posouzení.
Konečně námitkami, jimiž vytýká odvolacímu soudu tvrzené vady řízení, dovolatel vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jenž nemá u dovolání přípustného toliko podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zásadně k dispozici (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130 a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto a společnosti podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. dubna 2009
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu