ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.3866.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 3866/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobců a/ M. M., a b/ J. M., o návrhu žalobců na vyslovení neplatnosti konkursu prohlášeného na majetek V. o. družstva D.v likvidaci, o podáních žalobkyně ze dne 11. července 2009 a žalobce ze dne 10. srpna 2009, směřujících proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. června 2009, č. j. Nc 78/2009-18, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 22. června 2009, č. j. Nc 78/2009-25 a ze dne 27. července 2009, č. j. Nc 78/2009-32b, takto:
Řízení o podáních žalobkyně ze dne 11. července 2009 a žalobce ze dne 10. srpna 2009, směřujících proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. června 2009, č. j. Nc 78/2009-18, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 22. června 2009, č. j. Nc 78/2009-25 a ze dne 27. července 2009, č. j. Nc 78/2009-32b, se zastavuje.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením ze dne 1. června 2009 (ve znění tamtéž označených opravných usnesení ze dne 22. června a 27. července 2009) Vrchní soud v Praze určil odkazuje na ustanovení §104 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) - že k projednání a rozhodnutí v záhlaví označené věci jsou v prvním stupni příslušné Krajské soudy (první výrok) a rozhodl, že po právní moci jeho usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Českých Budějovicích (druhý výrok)
Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Praze brojila žalobkyně podáním datovaným 11. července 2009 (č. l. 26-28) a žalobce podáním datovaným 10. srpna 2009 (č. l. 34). dožadujíc se jeho zrušení a předání věci k rozhodnutí Nejvyššímu soudu jako soudu věcně příslušnému k projednání jejich žaloby v prvním stupni. Podání jsou zevně označena jako „odvolání“.
Ze spisu i z napadeného rozhodnutí je patrno, že žalobci svůj návrh na vyslovení neplatnosti konkursu prohlášeného na majetek V.o. družstva D. v likvidaci, datovaný 5. března 2009, podali (12. března 2009) přímo u Vrchního soudu v Praze. Výše označené usnesení tohoto soudu je pak rozhodnutím „nadřízeného“ soudu (srov. k tomu i dikci ustanovení §104a odst. 2 o. s. ř. a nikoli rozhodnutím „soudu prvního stupně“ (z §10 odst. 2 o. s. ř. se podává, že vrchní soudy v občanském soudním řízení nikdy nerozhodují jako soudy prvního stupně) či „odvolacího soudu“ (k rozdílu mezi pojmy „odvolací soud“ a „nadřízený soud“ srov. závěry formulované ve stanovisku pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. června 1996, Plsn 1/96, uveřejněném pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Funkční příslušnost jakéhokoli soudu k projednání „odvolání“ proti rozhodnutí vrchního soudu občanský soudní řád neupravuje (podle §201 o. s. ř. může účastník napadnout odvoláním /pokud to zákon nevylučuje/ jen rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni).
Závěr o nedostatku funkční příslušnosti jakéhokoli soudu k projednání „opravných prostředků“ žalobců podaných proti rozhodnutí vrchního soudu se přitom prosadí i tehdy, budou-li tato podání pokládána za dovolání. Dovolání je totiž mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí „odvolacího“ soudu (§236 odst. 1 o s. ř.), jímž rozhodnutí „nadřízeného“ soudu není (srov. v tomto ohledu shodně též nález Ústavního soudu ze dne 25. května 2000, sp. zn. III. ÚS 182/99, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 18, ročníku 2000, části I., pod pořadovým číslem 77).
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o podáních žalobců, které touto vadou trpí, zastavil podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř.
Jen v zájmu předejití dalších sporů a bez vlivu na výsledek řízení o podáních, jimiž žalobci napadli usnesení Vrchního soudu v Praze, Nejvyšší soud dodává, že podle §9 odst. 5 o. s. ř. rozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvního stupně, jen stanoví-li tak zvláštní právní předpis. V současnosti pak není zvláštního právního předpisu, jenž by Nejvyšší soud předurčoval k tomu, aby jako soud prvního stupně rozhodoval o žalobách o určení neplatnosti prohlášených konkursů (to se ostatně podává i z usnesení ze dne 19. srpna 2009, sp. zn. 29 Odo 1381/2009, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu a v němž se Nejvyšší soud k otázkám obdobným těm, jež jsou předmětem žaloby v této věci, vyslovoval v intencích §10a o. s. ř. pouze jako soud dovolací).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. listopadu 2009
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu