ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.4354.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 4354/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele Mgr. T. C., zastoupeného JUDr. P. V., advokátem, za účasti B. d.Š., o určení členství v družstvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 Cm 163/2004, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. února 2007, č. j. 7 Cmo 219/2006-43, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Navrhovatel je povinen zaplatit B. d. Š. na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4.819,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 20. července 2005, č. j. 37 Cm 163/2004-12, kterým Městský soud v Praze zamítl návrh na určení, že navrhovatel se dnem 6. října 2003 stal řádným členem B. d. Š., (dále jen „družstvo“).
Přípustnost dovolání dovolatel opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a namítá, že je dán dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj. že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že nepřihlédl ke skutečnosti, že nikdy nebylo potvrzeno členství p. S. v družstvu, protože někdejší člence a nájemkyni bytu J. G. členství zaniklo, její žaloba na určení členství byla zamítnuta v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 20 Cm 14/2002 a rozhodnutí nabylo právní moci. O opětovném přijetí J. G. bylo na členské schůzi družstva hlasováno s nerozhodným výsledkem a předseda družstva prohlásil, že při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Důkazy k prokázání těchto skutečností byly předloženy již v řízení před soudem prvního stupně. Nestala-li se J. G. členkou družstva, nemohla členská práva a povinnosti převést na p. S. a ten na p. S.. Členství jmenované nemohlo vzniknout ani proto, že v dohodách o převodu nebyla vyčíslena výše hodnoty převáděných členských práv a povinností. Členská schůze družstva konaná 14. listopadu 2005 přijala usnesení, že p. S. „nevzniklo platně členství“, odvolací soud však nepřipustil „doplnění řízení“. Za této situace bylo-li na členské schůzi konané 6. října 2003 přítomno jen pět členů družstva, z nichž tři hlasovali pro jeho přijetí a dva se hlasování zdrželi, bylo nadpoloviční většinou rozhodnuto o přijetí dovolatele za člena družstva.
Za nesprávný považuje i závěr, že na členské schůzi konané 27. listopadu 2003 nebylo přijato revokující usnesení, protože pod bodem 8 zápisu z této členské schůze je uvedeno, že nebylo přijato usnesení o neplatnosti zápisu z členské schůze konané 6. října 2003.
Za otázku zásadního právního významu považuje otázku poměru hlasů při hlasování na členské schůzi družstva konané 6. října 2003 s tím, že pokud ji odvolací soud nesprávně nebo neúplně vyhodnotil, protože se nezabýval otázkou vzniku členství p. S., vyřešil tuto otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Družstvo považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nepřípustné.
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, může být přípustné jen podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka (ať již v rovině procesní nebo v oblasti hmotného práva) má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu). Jiné otázky (zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění) přípustnost dovolání nezakládají.
Dovolacími námitkami, jimiž je vytýkáno nesprávné právní posouzení, dovolatel ve skutečnosti - posuzováno podle obsahu dovolání - vyjadřuje nesouhlas se skutkovými závěry soudů obou stupňů zjištěnými ze zápisu z členské schůze družstva konané 6. října 2003 a 27. listopadu 2003 o počtu hlasujících členů družstva, způsobu, jakým hlasovali a obsahu přijatých usnesení. Tyto výhrady jsou podřaditelné pod dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, jenž u dovolání přípustného podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolatel nemá k dispozici.
Zásadně právně významným nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ani závěr, že členská schůze konaná 6. října 2003 při rovnosti hlasů přítomných členů žádné rozhodnutí ohledně přijetí navrhovatele za člena družstva vůbec nepřijala, neboť v řízení o určení členství v družstvu nelze s ohledem na ustanovení §242 odst. 2 a §131 odst. 8 obchodního zákoníku přezkoumávat platnost usnesení členské schůze.
Jelikož dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl [§243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto a navrhovateli vznikla povinnost hradit družstvu jeho náklady řízení. Náklady dovolacího řízení sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 3.750,- Kč podle §7 písm. g), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z náhrady za 19% daň z přidané hodnoty ve výši 769,50 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněné domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 19. srpna 2009
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu