ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.4495.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 4495/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele Ing. V. K., zastoupeného JUDr. A. Š., advokátem, za účasti obchodní společnosti C., s.r.o., zastoupené JUDr. A. B., CSc., advokátkou, o neplatnost smlouvy o převzetí obchodního jmění hlavním akcionářem, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 85/2004, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. února 2008, č. j. 7 Cmo 187/2007-165 takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti C., s.r.o. na náhradu nákladů dovolacího řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku 4.819,50 Kč, k rukám její zástupkyně.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze potvrdil k odvolání navrhovatele rozsudek ze dne 15. listopadu 2006, č. j. 37 Cm 85/2004-128, jímž Krajský soud v Hradci Králové zamítl návrh na vyslovení neplatnosti smlouvy o převzetí obchodního jmění společnosti C., a. s. jejím hlavním akcionářem, společností C. s.r.o. (dále jen „společnost“).
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přičemž rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud zásadně právně významným neshledal.
Na posouzení dovolatelových námitek, podle kterých neobdržel pozvánku na valnou hromadu rozhodující o převzetí obchodního jmění hlavním akcionářem, „žalobce nezveřejnil svůj úmysl v jednom celostátně rozšiřovaném deníku“ a nebylo ani informováno Středisko cenných papírů, odvolací soud své rozhodnutí nezaložil. Z toho důvodu nelze k jejich přezkoumání připustit dovolání.
Právní závěr, na němž odvolací soud své rozhodnutí založil (totiž že návrhu na neplatnosti smlouvy o převzetí obchodního jmění nelze s ohledem na ustanovení §220p odst. 3 ve vazbě na §220h odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, vyhovět, neboť byl podán až po právní moci usnesení o povolení zápisu převzetí jmění do obchodního rejstříku), naopak dovolatel vůbec nenapadá. Pro jeho přezkoumání tudíž Nejvyšší soud – jsa vázán obsahem dovolání (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.) – dovolání připustit nemůže.
Konečně námitkami, jimiž dovolatel vytýká odvolacímu soudu tvrzené vady řízení, vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jenž nemá u dovolání přípustného toliko podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zásadně k dispozici (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130 a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto a společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátkou za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (dále jen „vyhláška“). Podle ustanovení §7 písm. g), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 vyhlášky činí sazba odměny 7.500,-Kč. Takto určená sazba se podle §18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50%, tj. na částku 3.750,-Kč, jelikož zástupkyně společnosti učinila v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a náhradou za 19 % daň z přidané hodnoty ve výši 769,50 Kč podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži dovolatele celkem 4.819,50 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 22. dubna 2009
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu