ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.4639.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 4639/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce RNDr. J. P., proti žalovanému JUDr. A. H., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadkyně A. B., a. s. - v likvidaci, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 4 Cm 408/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. února 2007, č. j. 3 Cmo 132/2005-73, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 4. listopadu 2004, č. j. 4 Cm 408/2002-42, ve znění opravného usnesení ze dne 12. června 2007, č. j. 4 Cm 408/2002-93, zamítl Krajský soud v Brně žalobu kterou se žalobce (RNDr. J. P.) domáhal vůči žalovanému (správci konkursní podstaty úpadkyně A. B., a. s. - v likvidaci) vyloučení označených nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že vylučovací žalobě zcela vyhověl. Odvolací soud uzavřel, že výzva ze dne 5. srpna 2004, na jejímž základě žalovaný sepsal nemovitosti do konkursní podstaty v režimu §27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), neobsahovala zákonem předepsané náležitosti. Konkrétně - s poukazem na závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 72/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jen „R 72/2005“) - uvedl, že výzva neobsahovala údaj o obvyklé ceně majetku sloužícího k zajištění věřitelovy pohledávky vůči úpadci, přičemž žalovaný ani netvrdil skutečnosti, které by jej (podle R 72/2005) povinnosti tento údaj ve výzvě uvést zbavily.
Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, namítaje, že je dán dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „o. s. ř.“) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Podstata dovolací argumentace tkví v polemice se závěrem odvolacího soudu, že výzva dle §27 odst. 5 ZKV musí obsahovat údaj o obvyklé ceně majetku, kterým je pohledávka zajištěna. Výhradu žalobce o tomto nedostatku výzvy má dovolatel za právně nevýznamnou, nesložil-li žalobce do konkursní podstaty na cenu zástavy ničeho. Kdyby výzva vskutku neobsahovala zákonem předepsané náležitosti, byla by vylučovací žaloba předčasná a jako takovou ji měl soud zamítnout.
Žalobce ve vyjádření poukazuje na to, že v červnu 2007 obdržel od dovolatele novou výzvu podle §27 odst. 5 ZKV, vznáší výhrady proti druhé výzvě a žádá o „zrušení dovolání“.
Dovolání, jež je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Náležitostmi výzvy dle §27 odst. 5 ZKV (ve znění účinném do 31. prosince 2007) se Nejvyšší soud zabýval již v R 72/2005, přičemž z tam formulovaných závěrů napadené rozhodnutí vyšlo. Z R 72/2005 se rovněž podává, že to, že vyzvaný na výzvu nereagoval (nesložil do konkursní podstaty žádnou částku), může mít význam, jen je-li výzva řádná. To, že vylučovací žaloba není předčasná, došlo-li k soupisu majetku na základě vadné výzvy, je samozřejmé. Je-li výzva vadná, pak především na jejím základě nemělo být nic sepsáno a to, co přesto bylo vadně sepsáno, musí být vyloučeno (srov. k tomu dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2008, sp. zn. 29 Cdo 3046/2007, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Zabývat se dovoláním v této věci meritorně, pokládá Nejvyšší soud za dané situace za zbytečné.
Rozhodné znění občanského soudního řádu a zákona o konkursu a vyrovnání (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. odůvodněn tím, že procesně neúspěšnému dovolateli právo na jejich náhradu nevzniklo a u žalobce žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.
Jen pro úplnost, v zájmu předcházení dalších sporů a v reakci na vyjádření žalovaného, jež se s dovolacím řízením v této věci obsahově míjí, Nejvyšší soud k otázce nové výzvy dle §27 odst. 5 ZKV upozorňuje na závěry, jež formuloval v rozsudku ze dne 29. března 2006, sp. zn. 29 Odo 367/2006, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročníku 2006, pod číslem 167.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. dubna 2009
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu