ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.5075.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 5075/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně Č. L., a. s., proti žalovaným 1) A. – G. o. C. s. r. o., 2) Ing. I. B., a 3) Ing. T. K., žalovaní 2) a 3) zastoupeni Mgr. I. Č., advokátkou, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 86/2005, o dovolání druhého a třetího žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2007, č. j. 9 Cmo 40/2007-147, takto:
I. Dovolání druhého a třetího žalovaných se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 20. dubna 2006, č. j. 53 Cm 86/2005-89, ve znění opravného usnesení ze dne 20. prosince 2006, č. j. 53 Cm 86/2005-134, kterým Městský soud v Praze ve vztahu k druhému a třetímu žalovaným ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 27. prosince 2004, č. j. 53 Sm 68/2004-26, jímž uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku 2,229.525,- Kč s 6% „úrokem z prodlení“ od 22. dubna 2003 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 7.431,80 Kč a náhradu nákladů řízení 89.480,- Kč, (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podali druhý a třetí žalovaní podáním datovaným 22. října 2007, učiněným telefaxem dne 23. října 2007 (viz sdělení zástupkyně dovolatelů č. l. 155 a zmíněné podání) [téhož dne byl jeho originál předán k poštovní přepravě (srov. č. l. 156 spisu)] dovolání, navrhujíce, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání je opožděné.
Podle ustanovení §240 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bylo-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2).
Jak je zřejmé z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu, obsahující řádné poučení o dovolání, o lhůtě k podání dovolání i o soudu, u něhož se podává, byl zástupkyni druhého a třetího žalovaných (srov. ustanovení §45c odst. odst. 1 o. s. ř.) doručen 22. srpna 2007 (srov. doručenku u č. l. 152). Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. tak byl posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání 22. říjen 2007 (pondělí).
Dovolání podané druhým a třetím žalovanými až 23. října 2007 je tudíž opožděné a Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218a o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání druhého a třetího žalovaných bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. dubna 2009
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu