Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.04.2009, sp. zn. 29 Cdo 597/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.597.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.597.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 597/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně L. F., s. r. o., zastoupené JUDr. V. K., advokátem, proti žalovanému Z. P., zastoupenému JUDr. T. D., advokátkou, o určení vlastnického práva k plavidlu, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 11 C 291/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. září 2008, č. j. 21 Co 216/2008-176, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.332,-- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jeho zástupkyně. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 14. února 2008, č. j. 11 C 291/2007-149, Okresní soud v Hradci Králové zamítl žalobu ze 6. listopadu 2007, kterou se žalobkyně (jež je od 4. června 2003 v konkursu) domáhala vůči žalovanému určení vlastnického práva k označenému plavidlu. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným rozsudkem mimo jiné potvrdil rozsudek okresního soudu v zamítavém výroku o věci samé. Dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu o věci samé Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“) jako nepřípustné. Učinil tak proto, že otázka věcné aktivní legitimace úpadce v řízeních týkajících se majetku konkursní podstaty, kvůli níž dovolatelka přisuzovala napadenému rozhodnutí po právní stránce zásadní význam, byla odvolacím soudem vyřešena v souladu s ustálenou judikaturou. Na danou otázku Nejvyšší soud výslovně odpověděl (jak správně uvádějí oba soudy nižších stupňů) již pod bodem XXIII. stanoviska svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a obdobný závěr formuloval např. též v rozsudku ze dne 31. července 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2002, uveřejněném pod číslem 19/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (tak, že tuto legitimaci za trvání konkursu nemá úpadce, nýbrž /v situaci, kdy nejde o zvláštní případ podávající se z dikce §27 odst. 6 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007/ správce jeho konkursní podstaty) a napadené rozhodnutí je s těmito závěry - jež má Nejvyšší soud za plně souladné s ústavním pořádkem České republiky - ve shodě. Důvod připustit dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu nemůže být dovolání přípustné. Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 a §146 odst. 1 o. s. ř., tedy tím, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto. Účelně vynaložené náklady žalovaného pak v dovolacím řízení sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), která podle §15 ve spojení s §14 odst. 1, §10 odst. 3, §5 písm. d/ vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) činí 5.000,- Kč. Takto určená sazba odměny se podle §18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 2.500,- Kč, jelikož advokátka žalovaného učinila v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ve výši 300,- Kč, tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži žalobkyně celkem částku 2.800,- Kč. S náhradou za devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty ve výši 532,- Kč tak jde celkem o částku 3.332,- Kč. Pro úplnost se dodává, že přiznanou náhradu nákladů řízení nelze za trvání konkursu na majetek žalobkyně účtovat k tíži její konkursní podstaty (nejde o pohledávku za podstatou ani o pohledávku, na kterou by bylo možné hledět jako na přihlášenou pohledávku konkursního věřitele). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně 15. dubna 2009 JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/15/2009
Spisová značka:29 Cdo 597/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.597.2009.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08