Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2009, sp. zn. 29 Cdo 837/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.837.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.837.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 837/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně A. T. s. r. o., proti žalovanému Ing. P. B., jako správci konkursní podstaty úpadkyně M. B., a.s. v likvidaci, zastoupenému Mgr. D. B., advokátkou, o určení pravosti pohledávky ve výši 246.090,- Kč, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 14 Cm 114/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. října 2008, č. j. 9 Cmo 184/2008-56, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: V záhlaví označeným rozsudkem potvrdil Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného rozsudek ze dne 28. dubna 2008, č. j. 14 Cm 114/2004- 42, jímž Krajský soud v Ostravě určil, že žalobkyně má za úpadkyní pohledávku druhé třídy ve výši 246.090,-Kč (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009 (dále jen o. s. ř.), odmítl. Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání (§242 odst. 3 o. s. ř.) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatel přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá. Námitkami, podle nichž z provedených důkazů lze mít za prokázané, že dne 14. září 1999 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky (maje tak závěr odvolacího soudu, podle něhož v řízení nebylo uzavření smlouvy o postoupení pohledávky prokázáno, za nesprávný), dovolatel vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., jenž u dovolání, jehož přípustnost může být založena toliko prostřednictvím ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., nemá k dispozici a z nějž závěr o přípustnosti dovolání dovodit nelze (srov. výslovné znění označeného ustanovení). Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí pak nelze spatřovat ani v závěru odvolacího soudu, podle něhož dovolatel - s ohledem na důvody popření uvedené v protokole o přezkumném jednání (postoupení přihlášené pohledávky) a absenci údaje o tom, jak vysoká by pohledávka měla dle dovolatele být - popřel pohledávku žalobkyně pouze co do pravosti (a nikoliv i co výše), v důsledku čehož může soud zkoumat toliko základ nároku a nikoliv již jeho výši. Posouzením procesního úkonu popření pohledávky přihlášené do konkursu a jeho důsledků pro incidenční řízení se Nejvyšší soud zabýval již v rozsudku uveřejněném pod číslem 76/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přičemž napadené rozhodnutí je se závěry v tomto rozsudku přijatými v souladu. Konečně námitkami směřujícími proti právnímu posouzení „dohody o odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávek“ dovolatel brojí proti závěrům učiněným soudem prvního stupně, na nichž však odvolací soud své rozhodnutí nezaložil a jež je tudíž zásadně právně významným nečiní. Důvod připustit dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu dovolání přípustné není. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a o ustanovení §25a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, jež vůči žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, přiznání práva na náhradu nákladů dovolacího řízení zapovídá. Rozhodné znění občanského soudního řádu se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 25. listopadu 2009 JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/25/2009
Spisová značka:29 Cdo 837/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.837.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08