ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.883.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 883/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka v konkursní věci úpadkyně J. P., stavební společnosti s ručením omezeným, zastoupené JUDr. J. M., advokátkou, o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 32 K 37/95, o dovolání úpadkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. října 2008, č. j. 1 Ko 206/2008-457, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Dovolání úpadkyně proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. srpna 2007, č. j. 32 K 37/95 441, o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.
Dovolatelka se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí proto, že dle jejího názoru došlo v průběhu konkursu k celé řadě pochybení (správce konkursní podstaty si od ní nepřevzal účetnictví, nevymáhal pohledávky za jejími dlužníky, nedostalo se jí ani konečné podoby soupisu majetku konkursní podstaty) a neměla být schválena ani konečná zpráva.
Okruh způsobilých námitek, jimiž konkursní věřitel může brojit proti vydání usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení §44 odst. 1 písm. b/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „ZKV“), se podává zejména z usnesení uveřejněného pod číslem 21/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2007, sp. zn. 29 Odo 1475/2005, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu), přičemž dovolání žádnou z těchto námitek neobsahuje.
V usnesení z 10. prosince 2008, sp. zn. 29 Cdo 1750/2008 (jež je veřejnosti rovněž k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu), Nejvyšší soud také vysvětlil, že rozvrhovým usnesením se provádí rozdělení celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty mezi konkursní věřitele podle pravidel stanovených v §32 ZKV a že námitkami, které měly zaznít při projednání a schválení konečné zprávy, se soud v rozvrhovém usnesení již nezabývá. Odtud logicky plyne, že námitkami, které měly zaznít při projednání a schválení konečné zprávy, se již nelze zabývat ani později (v rozhodnutí o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení). Jak přitom plyne i ze spisu, dovolání úpadkyně proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení konkursního soudu o schválení konečné zprávy o zpeněžování majetku konkursní podstaty úpadkyně a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty úpadkyně, odmítl Nejvyšší soud jako nepřípustné již usnesením ze 6. prosince 2007, sp. zn. 29 Cdo 4888/2007.
Dovolání tudíž neobsahuje žádnou z námitek, způsobilých založit přípustnost dovolání úvahou dovolacího soudu podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., ve spojení s §238a odst. 1 písm. a/, odst. 2 o. s. ř. a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu přípustné být nemůže.
Rozhodné znění občanského soudního řádu a zákona o konkursu a vyrovnání (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 15. dubna 2009
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu