ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.1427.2009.1
sp. zn. 3 Tdo 1427/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. prosince 2009 o dovolání podaném M. Š., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 11 To 252/2009 ze dne 18. 8. 2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 1 T 176/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě sp. zn. 1 T 176/2008 ze dne 23. 4. 2009 byl dovolatel uznán vinným šesti trestnými činy pojistného podvodu podle §250a odst. 1, odst. 3 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a dále pokusem k trestnému činu pojistného podvodu podle §8 odst. 1 tr. zák. k §250a odst. 1, 3 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků s tím, že jeho výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř let, v rámci které mu byla uložena povinnost, aby během ní podle svých sil nahradil škodu, kterou svým jednáním způsobil. Dále bylo rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
V předmětné věci podal M. Š. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením sp. zn. 11 To 252/2009 ze dne 18. 8. 2009 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. Š. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že rozhodnutí soudů v posuzované věci je nepřezkoumatelné, nejasné při neúplnosti učiněných skutkových zjištění a s tím, že v souvislosti s hodnocením provedených důkazů nebyla soudy respektována zásada in dubio pro reo. V uvedených souvislostech vznesl výhrady zejména proti ve věci podaným znaleckým posudkům stran důvodů poškození jednotlivých vozidel a jeho rozsahu s tím, že jednotliví znalci při vypracování příslušných posudků nepostupovali objektivně. To proto, že znalci pracují pro jednotlivé pojišťovny a takto jsou na věci zainteresováni i z hlediska zájmů pojišťoven. Poukázal i na to, že jeho návrh na vypracování revizních znaleckých posudků nebyl soudy akceptován. Sám přitom požádal o vypracování znaleckého posudku týkajícího se skutků pod body 1, 2 citovaného rozsudku a poukázal na to, že znalec dospěl u obou nehod k závěru, že tyto odpovídají průběhu šetřené dopravní nehody. V souvislosti se znaleckými posudky (jejich věrohodnosti) také poukázal na to, že jednotliví znalci zpracovali své posudky povrchně s tím, že nenavštívili místa nehod, neviděli poškozená vozidla a s nikým věc dále nekonzultovali. Nevěrohodnost ve věci činných znalců dovozuje z toho, že jednotlivé znalecké posudky byly zpracovány přímo na objednávku a zadání příslušných pojišťoven. Uzavřel s tím, že na základě ve věci vedeného dokazování nelze učinit nesporným, že skutek, který dovolatel popírá, se také stal, když postup soudů je v jeho věci v rozporu se základní zásadou trestního řádu uvedenou v ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) „podle §265r odst. 1 písm. b) tr. řádu“ citovaná rozhodnutí Okresního soudu v Náchodě i Krajského soudu v Hradci Králové „zrušil a přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí pro zřejmé vady, které nelze jinak odstranit“.
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že v rámci dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu se nelze úspěšně domáhat opravy skutkových zjištění učiněných ve věci soudy a stejně tak nelze ani přezkoumat správnost jimi provedeného dokazování. Přitom zásah do skutkových zjištění lze připustit pouze v určitém rozsahu, to však jen tehdy, jestliže existuje extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudu na straně druhé. To se však v dané věci nestalo, neboť dovolatel v rámci své argumentace zpochybnil pouze správnost postupu soudů činných ve věci při vedení dokazování, a to zejména pokud jde o jeho úplnost a řádné hodnocení důkazů a následnou správnost ve věci učiněných skutkových zjištění. Protože s poukazem na již uvedené se takové námitky zcela míjí s uplatněným dovolacím důvodem, navrhl, aby takto podané dovolání Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětných skutků, které jsou obsaženy v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy a jejich neúplnost s tím, že popsaného trestného jednání se nedopustil. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily ve věci podaným znaleckým posudkům podaných jednotlivými znalci z oboru doprava, odvětví dopravy silniční a městské k jednotlivým (deklarovaným) dopravním nehodám, když zejména odvolací soud poukázal i na to, že předmětné znalecké posudky byly vyhotoveny různými znalci, přičemž nelze takto dospět k závěru, že by předmětné posudky byly vyhotoveny účelově a ve prospěch příslušných pojišťoven. Stejně tak soudy odpovídajícím způsobem hodnotily i výpovědi jednotlivých (označených) svědků, materiály předložené jednotlivými pojišťovnami a stejně tak se zabývaly i historií jednotlivých vozidel, vůči kterým bylo dovolatelem uplatněno pojistné. K výhradě dovolatele stran neúplnosti vedeného dokazování potom zejména odvolací soud přesvědčivě vysvětlil, proč zamítl návrh na doplnění dokazování o znalecký posudek předložený dovolatelem, když uvedl, že tento se jeví jako nadbytečný, zpracovaný se značným časovým odstupem od předmětných skutků, přičemž nevidí důvody nevěřit již dříve vyhotoveným znaleckým posudkům. S ohledem na uvedené tak nelze než uzavřít, že námitky dovolatele ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 16. prosince 2009
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka