ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.376.2009.1
sp. zn. 3 Tdo 376/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. dubna 2009 o dovolání podaném PhDr. V. – M. O., proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 8 To 468/2007 ze dne 27. 11. 2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 T 176/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 2 T 176/2006 ze dne 20. 4. 2007 byl dovolatel uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, přičemž takto uložený trest mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu čtrnácti měsíců s tím, že mu byla stanovena pro osvědčení se povinnost ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil zaplatit poškozené společnosti způsobenou škodu, k jejíž náhradě byl dalším výrokem také zavázán.
V předmětné věci podal PhDr. V. – M. O. odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 8 To 468/2007 ze dne 27. 11. 2007 tak, že je podle §253 odst. 3 trestního řádu (dále jen tr. ř.) odmítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal PhDr. V. – M. O. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že obhájce dovolatele obdržel rozsudek soudu prvního stupně s tím, že jej má doručit dovolateli za současného ověření totožnosti adresáta (dovolatele). Uvedený rozsudek obhájce dovolateli předal, ale neuvedl doklad z něhož ověřil jeho totožnost. Z této skutečnosti potom dovolatel dovozuje, že citovaný rozsudek mu tak ve skutečnosti nebyl doručen s tím, že tedy odvolání proti němu může podat až poté co mu doručen bude. Vzhledem k uvedenému proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) „uzná-li dovolání obžalovaného důvodným, usnesení Městského soudu v Praze čj.: 8 To 468/2007 ze dne 27. 11. 2007 zrušil“.
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce) s tím, že především je na místě zmínit, že s odkazem na zvolený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. lze dovolání podat pokud v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, přičemž však dovolatel na absenci či neúplnost některého z výroků nepoukázal, taková skutečnost také objektivně nenastala a tudíž k naplnění takto zvoleného dovolacího důvodu zjevně nedošlo. Pokud má za to, že bylo rozhodnuto o odmítnutí řádného opravného prostředku (odvolání), který podal proti rozsudku soudu prvního stupně, jímž byl uznán vinným a byl mu uložen trest, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, bylo na místě svou argumentaci opřít o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě. To však neučinil. Nicméně, i pokud by dovolatel zvolil dovolací důvod adekvátní uplatněné argumentaci, nebylo by možné mu přisvědčit. To proto, že soud prvního stupně příslušný rozsudek doručil obhájci dovolatele (dne 29. 5. 2007) a následně způsobem (byť nikoli běžným, ale akceptovatelným) i dovolateli prostřednictvím jeho obhájce (dne 2. 8. 2007). Skutečnost, že k doručení rozsudku (citovaného) soudu prvního stupně opravdu došlo, jednoznačně plyne, jak z doručenky zařazené ve spisu, tak i ze samotného vyjádření dovolatele učiněného v podaném dovolání. Předmětná doručenka přitom skutečně nespecifikuje za jakého dokladu byla ověřena totožnost dovolatele (adresáta zásilky) při jejím doručení, ze spisu však neplyne, že by soudem takový požadavek byl vysloven (ve svých rubrikách jej nepožaduje ani doručenka). Státní zástupce potom poukázal i na to, že samotné odvolání podané dovolatelem (obviněným), učiněné výše popsaným způsobem, přes faktické doručení rozsudku soudu prvního stupně, nesplňovalo náležitosti jeho obsahu podle §249 odst. 1 tr. ř. Proto byl obhájce dovolatele přípisem ze dne 3. 9. 2007, doručeným dne 19. 9. 2007 podle §251 odst. 1 tr. ř. Obvodním soudem pro Prahu 8 zcela ve smyslu stanovených právních pravidel vyzván k odstranění jeho vad. Protože se tak ve lhůtě k tomu určené nestalo, odvolací soud citovaným usnesením odvolání obviněného podle §253 odst. 3 tr. ř. v souladu se zákonem odmítl. S ohledem na uvedené státní zástupce uvedl, že argumentaci dovolatele v uvedeném směru nelze akceptovat a to ani v případě, že by zvolil adekvátnější dovolací důvod, a proto navrhl, aby takto podané dovolání Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, jako zjevně neopodstatněné.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. je dán v případech, kdy v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. V posuzované věci však o takový případ zjevně nejde a argumentace vedená dovolatelem ani na pochybení tohoto typu nepoukazuje. V dané věci dovolatel ve skutečnosti (s ohledem na obsah vedené argumentace) uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., když zjevně přehlédl, že trestní řád byl novelizován a dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. jen do 23. 5. 2002 obsahově odpovídal nyní platnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Při restriktivním výkladu takto podaného dovolání by Nejvyššímu soudu nezbylo, než s odkazem na tuto pouhou skutečnost takto podané dovolání odmítnout. S ohledem na to, že však zjevně (s ohledem na vedenou argumentaci) dovolatel ve skutečnosti měl na mysli dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho prvé alternativě, dovolací soud se jím zabýval i z hlediska věcného, byť i s poznámkou, že od zmíněné novely uplynulo již takřka sedm let. Ani tak však nelze námitce uplatněné v podaném dovolání přisvědčit. V tomto směru lze v zásadě pro stručnost odkázat na závěry, ke kterým ve svém písemném vyjádření dospěl státní zástupce. To s tím, že rozsudek soudu prvního stupně byl skutečně (reálně) dovolateli doručen a nic na tom nemění ani způsob jakým se tak stalo, když nevznikly žádné pochybnosti o tom, že předmětný rozsudek byl doručen právě dovolateli (jak plyne z příslušné doručenky a samotného vyjádření dovolatele, když o jeho totožnosti neměl jeho obhájce nejmenších pochybností a bylo by absurdní představou, že obhájce svého klienta, s kterým byl vícekrát ve styku, vlastně neznal). Za daného stavu věci potom nelze vytknout ani odvolacímu soudu jeho procesní postup, pokud tento dovolatele vyzval k odstranění vad podaného odvolání, stanovil k takovému postupu příslušnou lhůtu a pokud zjistil, že v ní vady odstraněny nebyly, podané odvolání za těchto okolností v souladu se zákonem podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl. Z uvedeného je tak zřejmé, že nebyl naplněn ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ani v jedné z jeho alternativ, když podle první z nich (uplatněné dovolatelem) je důvod dovolání dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo, než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout, jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 22. dubna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka