Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.04.2009, sp. zn. 30 Cdo 2808/2008 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.2808.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.2808.2008.1
sp. zn. 30 Cdo 2808/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce: P. a. s.r.o., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) V. H., a 2) V. K., zastoupenému opatrovnicí J. H., oběma právně zastoupeným advokátem, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 11 C 267/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2008, č. j. 19 Co 105/2008-58, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 11 C 267/2007-28, takto: I. Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2008, č. j. 19 Co 105/2008-58, se odmítá. II. Řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. listopadu 2007, č. j. 11 C 267/2007-28, se zastavuje. III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.800,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.): Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2008, č. j. 19 Co 105/2008-58, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. 11. 2007, č. j. 11 C 267/2007-28, ve věci samé, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů [srov. právní názory vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 28 Cdo 2847/2005, v usnesení téhož soudu ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. 28 Cdo 2416/2002, ve stanovisku Nejvyššího soudu uveřejněném pod č. 34/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (str. 114-115, 248-249) a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 7. 2004, sp. zn. IV. ÚS 199/03, uveřejněném pod č. 97 ve svazku 35 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR na str. 4, a dále v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1836/2002, v usnesení téhož soudu ze dne 5. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 2304/2004, jakož i v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2000, sp. zn. 22 Cdo 536/2000], a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Nejvyšší soud je soudem funkčně příslušným k projednání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (§10a o. s. ř.). V případě, že dovolání směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně (proti němuž je zásadně přípustné odvolání), funkční příslušnost k jeho projednání není občanským soudním řádem upravena; přitom nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (srov. rozhodnutí publikované pod č. 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006). Protože rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. 11. 2007, č. j. 11 C 267/2007-28, je rozhodnutím soudu prvního stupně (a nikoli odvolacího soudu), dovolací soud z uvedeného důvodu řízení o dovolání proti tomuto rozsudku podle §243c odst. 1 a §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaní mají s ohledem na výsledek dovolacího řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 6.500,- Kč [odměna z částky určené podle §2 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyčíslená podle §10 odst. 3, §5 písm. b), snížená podle §14 odst. 1 vyhlášky na polovinu a o dalších 50% podle §18 odst. 1 a zvýšená o 30% za zastupování dvou osob podle §19a cit. vyhlášky], a náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300,- Kč. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 6.800,- Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalované v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. dubna 2009 JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/14/2009
Spisová značka:30 Cdo 2808/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.2808.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08