ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3378.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 3378/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce J. S., zastoupeného advokátem, za účasti M. č. P. 11, o vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 33 C 12/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. června 2005, č.j. 11 Cmo 46/2005-52, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.):
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 22. června 2005, č.j. 11 Cmo 46/2005-52, potvrdil podle ustanovení §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2004, č.j. 33 C 12/2003-30,
ve znění, že se zamítá žaloba s návrhem, aby byl povolen vklad vlastnického práva k pozemkům parc. č. 447/3, 447/4, 447/5, 448/16, 448/17, 1195/3, 1196 a 1197/3 v kat. území H., obec P., ve prospěch obce hl. m. P., na základě kupní smlouvy mezi J. S. jako prodávajícím a obcí hl. m. P. (soud prvního stupně též rozhodl o náhradě nákladů řízení). Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, v němž uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Nepopírá existenci rozhodnutí ONV v P. 4 z roku 1977, kterým byly dotčené pozemky vyvlastněny, avšak poukazuje na nejasnost a zmatečnost tohoto rozhodnutí.
M. č. P. 11 se v písemném vyjádření s napadeným rozhodnutím ztotožnila.
Podané dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam
ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. Otázku výkladu ustanovení §5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srovnej např. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. června 2000, Cpjn 38/98, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 44/2000). Dovolání bylo proto odmítnuto podle §243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s §218 písm. c) téhož zákona.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a zúčastněné M. č.
pro P. 11 v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. dubna 2009
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu