ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3399.2009.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Vrchy ve věci žalobce S. M., zastoupeného advokátem, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pod sp. zn. 23 C 81/1996, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. března 2009, č.j. 1 Co 61/2009-146, takto:
I. Dovolání žalobce se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Krajskému soudu v Ostravě se žalobce domáhal ochrany osobnosti a požadoval „provedení okamžitého opatření spočívajícího v zastavení finančních srážek z mého kapesného a vrácení sražených peněz“; dále se domáhal
na žalované zaplacení částky jedné miliardy Kč.
Usnesením ze dne 14. listopadu 1996, č.j. 23 C 81/96-6, Krajský soud v Ostravě přerušil v této věci řízení do skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. P 335/88 ve věci návrhu na změnu omezení způsobilosti k právním úkonům žalobce, případně o jeho zbavení způsobilosti k právním úkonům. Usnesením ze dne
30. října 2007, č.j. 23 C 81/1996-85, Krajský soud v Ostravě rozhodl o pokračování v řízení. Současně přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zástupcem
pro řízení mu ustanovil Mgr. P. F., advokátku.
K odvolání žalobce (ve kterém nesouhlasil s ustanovením zmíněné advokátky jeho zástupcem) a žádal, aby mu byl ustanoven jako zástupce JUDr. T. S., advokát), Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne
28. února 2008, č.j. 1 Co 300/2007-99, usnesení soudu prvního stupně v napadené části týkající se ustanovení zástupce zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud prvního stupně současně zavázal, aby v dalším řízení nejprve postupem podle §43 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalobce k odstranění vad žaloby spočívající v nedostatečných skutkových tvrzeních a v žalobním petitu tak, aby bylo možno posoudit, zda je ustanovení zástupce žalobci zapotřebí k ochraně jeho práv a zda by zástupcem měl být advokát.
Krajský soud v Ostravě poté usnesením ze dne 18.března 2007 /správně 2008/, č.j. 23 C 81/1996-104, vyzval žalobce, aby ve lhůtě čtrnácti dnů odstranil vady své žaloby ze dne 19. ledna /správně července/ 1996 s poučením, že soud žalobu odmítne, pokud nebude opravena. Žalobce reagoval na výzvu přípisem ze dne 11. dubna 2008,
ve kterém žádal, aby mu byl pro řízení ustanoven jako zástupce advokát JUDr. T. S., a aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17. června 2008, č.j. 23 C 81/1996-119, žádosti žalobce, aby mu v této věci byl ustanoven zástupcem advokát, nevyhověl.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 27. listopadu 2008, č.j. 1 Co 254/2008-129, usnesení soudu prvního stupně podle §219 o.s.ř. potvrdil.
Krajský soud v Ostravě pak usnesením ze dne 26. ledna 2009, č.j. 23 C 81/1996-132, žalobu ze dne 19. července 2006 podle §43 odst. 2 o.s.ř. odmítl a rozhodl
o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. března 2009, č.j. 1 Co 61/2009-146, usnesení Krajského soudu v Ostravě podle §219 o.s.ř. potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalobci dne 12. května 2009 a nabylo právní moci dne 13. května 2009.
Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal žalobce dne 12. června 2009 dovolání, doplněné jeho zástupcem, který mu byl ustanoven soudem pro dovolací řízení, podáním ze dne 27. července 2009. Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř. a uplatňuje dovolací důvody ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř., když má za to, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Poukazuje na to, že mu bylo v daném řízení odňato právo jednat
před soudem, že soud nenařídil ve věci samé jednání, nepředvolal účastníky a neprovedl dokazování. Domnívá se také, že již od počátku řízení mu měl být na jeho opakované žádosti ustanoven zástupce k ochraně jeho zájmů.
K dovolání nebylo podáno vyjádření.
Při posuzování tohoto dovolání dovolací soud vycházel z ustanovení čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem podle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř., stalo se tak ve lhůtě vymezené ustanovením §240 odst. 1 o.s.ř., je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením §241a odst. 1 o.s.ř. a je přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) poté usnesení Vrchního soudu v Olomouci přezkoumal v souladu s ustanovením §242 odst. 1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že toto dovolání není důvodné.
Z ustanovení §242 o.s.ř. vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takovéto vady ze spisu zjištěny nebyly.
Podle ustanovení §43 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna.
O těchto následcích musí být účastník poučen (odst. 2).
Jak již bylo uvedeno, v daném řízení nebylo vyhověno žádosti žalobce
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce žalobci z řad advokátů. Žalobce pak nevyhověl výzvě soudu, aby žalobu podanou v této věci opravil, resp. doplnil tak, aby byla projednatelná. S ohledem na obsah dovolání, jímž je dovolací soud vázán, je nezbytné připomenout, že ve smyslu ustanovení §214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. odvolací soud nemusel v této věci nařizovat jednání, takže žalobce v tomto smyslu nebyl zkrácen na svých procesních právech. Otázka žalobcem tvrzených údajných průtahů v řízení se pak nemohla promítnout ve vlastní správnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.
Z uvedeného vyplývá, že z hlediska obsahu podaného dovolání nebyly v daném případě naplněny dovolací důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce zamítl (§243b odst. 2, věta před středníkem o.s.ř.). K projednání věci nebylo nařízeno jednání (§243a odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §151 o.s.ř., když v tomto řízení žalobci jejich náhrada nepřísluší a žalované v něm žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. prosince 2009
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu