ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3710.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 3710/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce P. S., zastoupeného advokátkou, proti žalované J. S., zastoupené advokátkou, o zaplacení 530.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 6 C 5/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. května 2007, č.j. 11 Co 248/2007-65, takto:
Dovolaní žalované se odmítá.
Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.257,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 28. února 2007, č.j. 6 C 5/2007-40, uložil žalované zaplatit žalobci částku 530.000,- Kč s příslušenstvím a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. května 2007, č.j. 11 Co 248/2007-65, rozsudek soudu prvního stupně podle §219 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) potvrdil o rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud dospěl k závěru, že částka požadovaná žalobcem z titulu bezdůvodného obohacení je částkou, kterou žalobce zaplatil žalované na základě neplatného právního úkonu, jako zálohu na kupní cenu. Listinu ze dne 22. 8. 2005 posoudil jako uznání dluhu žalovanou ve smyslu §558 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). S přihlédnutím k ustanovení §110 odst. 1 o. z. pak dospěl k závěru, že k promlčení předmětné pohledávky nedošlo.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Jeho přípustnost odvozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a dovolací důvody shledává v naplnění předpokladů ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Napadá zejména závěr odvolacího soudu, že listina ze dne 22. 8. 2005 je uznáním dluhu ve smyslu §558 o. z. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
V písemném vyjádření žalobce navrhl odmítnutí dovolání.
Dovolací soud po té, co přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. Otázku výkladu ustanovení §588 a §110 odst. 1 o. z. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. ledna 2003, sp. zn. 33 Odo 779/2002, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 14. září 2006, sp. zn. 33 Odo 1039/2004). Pokud je v dovolání uplatněn i dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu a jestliže z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. (§41 odst. 2 téhož zákona), nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle §243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s §218 písm. c) téhož zákona.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 a 146 odst. 3 o. s. ř., když v dovolacím řízení žalobci vznikly náklady spojené s jeho zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 10.000,- Kč /srov. §2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 5., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 277/2006 Sb., účinné od 1. 9. 2006/ a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 276/2006 Sb.). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 10.300,- Kč, která je po úpravě o 19% daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalobce, představována částkou 12.257,- Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. srpna 2009
JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.
předseda senátu