ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.3748.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 3748/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Vrchy ve věci žalobce F. Š., zastoupeného advokátem, proti žalované J. D., o náhradu na investice a práce a o nařízení předběžného opatření, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 7 C 48/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. července 2004, č. j. 16 Co 371/2004-26, takto:
Dovolání žalobce se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o. s. ř.):
Podáním k Okresnímu soudu Brno-venkov ze dne 7. 11. 2003 se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým žalovaná zaplatí polovinu nákladů, investic a prací, zaplatí náhradu za 1550 hodin na stavbách jejích synů, o které se nedodržením dohody bezdůvodně obohatili a zaplatí veškeré náklady spojené se žalobou, protože investice
a ostatní měla zanést jako dlužné dědictví po svém otci J. D. Pro stávající chování spolumajitelky současně žalobce žádal o vydání předběžného opatření, které by znemožnilo manipulaci s nemovitostí a nebylo zasahováno do jeho vlastnických a občanských práv.
Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 4. prosince 2003, č. j. 14 Nc 1760/2003-8, vyzval žalobce, aby své podání ve lhůtě 15 dnů doplnil v souladu s ustanovením §79 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen “o. s. ř.“).
Usnesením ze dne 25. února 2004, č. j. 7 C 48/2004-11, Okresní soud Brno-venkov podle ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. žalobu odmítl (výrok I.), odmítl i návrh
na nařízení předběžného opatření (výrok II.) a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), s tím, že žalobce návrh nedoplnil předepsaným způsobem a žaloba tak nemá náležitosti řádně podaného návrhu ve smyslu ustanovení §79 odst. 1 o. s. ř.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně v záhlaví označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Dovodil, že podání žalobce neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením §79 odst. 1 o. s. ř. Toto rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne 30. srpna 2004 a téhož dne nebylo právní moci.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce v den jeho doručení, tj. 30. srpna 2004 vlastnoručně sepsané dovolání. Usnesením ze dne 17. září 2004, č. j. 7 C 48/2004-31 (doručeným žalobci dne 5. listopadu 2004), soud prvního stupně žalobce vyzval k odstranění nedostatků tohoto dovolání tak, aby splňovalo náležitosti podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.; současně byl upozorněn na požadavek povinného zastoupení podle §241 odst. 1 o. s. ř. a na procesní následky, nebude-li této výzvě vyhověno. Usnesením ze dne 29. září 2006, č. j. 7 C 48/2004-59, soud prvního stupně ustanovil žalobci pro dovolací řízení zástupce – advokáta se sídlem v B. Toto usnesení nabylo právní moci dne 2. listopadu 2006. Uvedený zástupce pak dne 12. března 2007 podal osobně u soudu, s odkazem na původní (a již zmíněné) dovolání vyhotovené žalobcem, jím sepsané a podepsané dovolání.
Dovolací soud po té, co přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým
se mění zákon č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241
o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Protože v souzené věci usnesení, kterým byl žalobci pro dovolací řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nabylo právní moci dne 2. listopadu 2006, bylo možno vady dovolání odstranit ve lhůtě do 2. ledna 2007 (na této skutečnosti, vyplývající ze zákona, nemůže nic změnit ani to, pokud byla soudem „poskytnuta“ zástupci žalobce další lhůta). Zástupce žalobce tak však učinil až dne 12. března 2007, tedy po uplynutí této lhůty. Dovolacímu soudu proto nezbylo než dovolání podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítnout.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. srpna 2009
JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.
předseda senátu