ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.4456.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 4456/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce J. Š., zastoupeného advokátem, proti žalovanému M. K., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 180.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 9 C 59/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. října 2006, č. j. 8 Co 147/2006 - 198, takto:
Dovolání žalovaného proti výrokům rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. října 2006, č. j. 8 Co 147/2006 - 198, o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu, se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 12. 5. 2005, č. j.
9 C 59/2002-133, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 180.000,- Kč
se 7,5% úrokem z prodlení od 1. 12. 2001 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne
24. 10. 2006, č. j. 8 Co 147/2006-198, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu.
Opravným usnesením ze dne 10. 1. 2007, č. j. 8 Co 147/2006-210, Krajský soud v Českých Budějovicích opravil rozsudek ze dne 24. 10. 2006, č. j. 8 Co 147/2006-198, ve výroku o nákladech státu tak, že „platebním místem pro tyto náklady řízení je účet Okresního soudu v Českých Budějovicích“.
Proti všem výrokům rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 26. 3. 2007 dovolání, v němž namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že je postiženo vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Okresní soud v Českých Budějovicích poté usnesením ze dne 31. 5. 2007, č. j.
9 C 59/2002-222, dovolání žalovaného ze dne 26. 3. 2007 podle §208 odst. 1 a §241b odst. 1 o. s. ř. odmítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení o dovolání před soudem prvního stupně. Dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně, když lhůta k jeho podání skončila dne 27. 1. 2007 (opravné usnesení odvolacího soudu se týkalo pouze výroku o náhradě nákladů státu).
K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne
31. 7. 2007, č. j. 8 Co 1858/2007-229, usnesení soudu prvního stupně, pokud jím bylo odmítnuto dovolání žalovaného ze dne 26. 3. 2007, směřující proti výroku rozsudku
o věci samé potvrdil, zatímco ve vztahu k výrokům o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu jej změnil tak, že dovolání žalovaného se neodmítá, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že byl-li rozsudek odvolacího soudu doručen oběma účastníkům dne 27. 11. 2006, skončila dvouměsíční lhůta k podání dovolání dne 27. 1. 2007. Ve vztahu k výroku rozsudku odvolacího soudu o věci samé proto okresní soud správně rozhodl postupem podle §208 odst. 1 a §241b odst. 1 o. s. ř. tak, že dovolání žalovaného odmítl, neboť podmínka uvedená v §240 odst. 1 věta druhá o. s. ř. nutná k vyvolání běhu nové dovolací lhůty nebyla splněna. Naproti tomu dovolání proti nákladovým výrokům rozsudku odvolacího soudu podané žalovaným dne 26. 3. 2007 bylo podle názoru krajského soudu podáno včas, neboť vzhledem k vydanému opravnému usnesení byl posledním dnem pro podání dovolání den 29. 3. 2007.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání proti výrokům rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle ustanovení §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo
ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení §57 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Z citovaných ustanovení občanského soudního řádu vyplývá, že lhůta k podání dovolání činí dva měsíce. Pro počátek běhu dovolací lhůty je přitom rozhodující den doručení rozhodnutí odvolacího soudu účastníku, který dovolání podává (dovolateli). Bylo-li rozhodnutí opraveno usnesením odvolacího soudu (a to tak, že touto opravou došlo k obsahové změně výroku rozhodnutí), běží lhůta k dovolání znovu od doručení opravného usnesení dovolateli (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s 1258).
Z obsahu spisu - zejména dokladu o doručení rozsudku odvolacího soudu - plyne, že zástupci žalovaného byl rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
24. 10 2006, č. j. 8 Co 147/2006-198, doručen dne 27. 11. 2006. Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný prostřednictvím svého zástupce u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne 26. 3. 2007.
V dané věci běžela lhůta k podání dovolání proti výrokům rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu ode dne doručení rozsudku odvolacího soudu, tj. od 27. 11. 2006 (pondělí), a skončila dne
29. 1. 2006 (pondělí). Je tedy zřejmé, že dvouměsíční lhůta dodržena nebyla, neboť dovolání v uvedeném rozsahu bylo podáno až po marném uplynutí zákonné lhůty k dovolání. Proto bylo dovolání žalovaného podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218a o. s. ř. odmítnuto.
Na uvedeném závěru nic nemění skutečnost, že v posuzované věci bylo odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, neboť jím byla odstraněna pouze zřejmá nesprávnost týkající se platebního místa pro placení náhrady nákladů řízení státu. Jestliže tedy touto opravou nedošlo k obsahové změně výroku rozsudku odvolacího soudu, nemohly nastat následky předvídané v §240 odst. 1 o. s. ř. Nutno je ovšem dodat, že i kdyby dovolání proti nákladovým výrokům bylo podáno včas, muselo by být v uvedeném rozsahu jako nepřípustné odmítnuto, neboť dovolání proti výrokům o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu, která mají povahu usnesení (§167 odst. 1 o. s. ř.), občanský soudní řád nepřipouští (srov. §236 - 239 o. s. ř.).
Dovolání žalovaného proti výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé bylo jako opožděné pravomocně odmítnuto již usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 5. 2007, č. j. 9 C 59/2002 -222, ve spojení s potvrzujícím výrokem usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2007, č. j.
8 Co 1858/2007-229; v tomto rozsahu se proto dovolací soud nemohl dovoláním žalovaného zabývat.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věta prvá, §224 odst. 1, §151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. února 2009
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu