ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.5271.2008.1
sp. zn. 30 Cdo 5271/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce I. M., zastoupeného advokátem, proti žalované A. M., zastoupené advokátkou, o 99.924,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 11 C 170/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. srpna 2008, č.j. 15 Co 325/2007-235, takto:
Dovolání žalobce se odmítá.
Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech dovolacího řízení částku 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Krajský soud v Brně v záhlaví citovaným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Ždáru nad Sázavou ze dne 20. dubna 2007, č.j. 11 C 170/2002-218, a rozhodl dále o nákladech řízení.
Podle čl. II. bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009)
se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 26. srpna 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět „o.s.ř.“).
Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Dovolání je podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné jen tehdy, jde-li
o řešení právních otázek a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. 29 Odo 821/2000, a ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2965/2000, uveřejněná
v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck,
pod označením C 23/1 a C 71/1).
Jestliže odvolací soud v dovoláním napadeném rozsudku dospěl shodně
se soudem prvního stupně k závěru, že žalobce v řízení neunesl důkazní břemeno
ve vztahu k žalobním tvrzením o tom, že žalovaná užívala nebytové prostory v jeho vlastnictví v domě ve Ž. v období od října 2000 do října 2002, a na tomto skutkovém podkladě žalobu zamítající rozsudek okresního soudu jako věcně správné rozhodnutí potvrdil, je zřejmé, že uvedený judikatorní přesah z takto řešené právní otázky v rozhodnutí odvolacího soudu vyvodit nelze, a nelze ani v této skutkové konstelaci, kterou v dovolacím řízení není možné jakkoli revidovat (srov. §241a odst. 3 o.s.ř.), dovodit, že by rozhodnutí odvolacího soudu řešilo právní otázku (právně kvalifikační závěr na zjištěný skutkový stav věci) v rozporu s hmotným právem.
Uplatňuje-li žalobce ve svém dovolání také dovolací důvod ve smyslu §241 odst. 3 o.s.ř., tj. že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, přehlíží, že tento dovolací důvod lze použít toliko v případě přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. a) a b), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a §238a), tedy v případě diformních, resp. skrytě diformních rozhodnutí, o kterýžto případ zde nejde.
Z vyložených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř. a žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím její advokátky. Tyto náklady sestávající z odměny advokátky v částce 10.000,- Kč (§3 odst. 1 bod 4, §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), a z paušální částky náhrady výdajů podle §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2009
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu