ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.849.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 849/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce R. S., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) E. a.s., a 2) T. B., oběma zastoupeným advokátkou se sídlem v Praze 10, Vršovická 5, o určení vlastnictví k nemovitosti, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 C 215/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. února 2008, č. j. 19 Co 124/2007-193, takto:
Dovolání se odmítá.
Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1) a 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení každému z nich částku 3.867,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.
Stručné odůvodnění (243c odst. 2 o.s. ř.):
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 2. 2008, č. j. 19 Co 124/2007-193, změnil rozsudek Okresního soudu Praha - východ ze dne 12. 9. 2006, č. j. 3 C 215/2005-29, jímž bylo určeno, že vlastníkem ve výroku specifikovaných nemovitostí v k.ú. L. a v k.ú. Š. je žalobce, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, tak, že žalobu na určení vlastnického práva žalobce zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu (doručenému zástupci žalobce dne 26. 3. 2008) podal žalobce prostřednictvím tohoto zástupce tzv. blanketní dovolání, doručené soudu prvního stupně dne 26. 5. 2008. Dovolání pak doplnil podáním ze dne 5. 8. 2008, podaným k poštovní přepravě dne 6. 8. 2008.
Žalovaní se ve svém písemném vyjádření k dovolání žalobce ztotožnili s rozsudkem odvolacího soudu a navrhli, aby dovolání bylo zamítnuto.
Nejvyšší soud již v řadě rozhodnutí dovodil, že dovolání, které nebylo v propadné (prekluzivní) lhůtě podle §241b odst. 3 o. s. ř. doplněno o náležitosti uvedené v §241a odst. 1 o. s. ř., bude dovolacím soudem odmítnuto podle §43 odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2004 pod poř. č. 21, nebo usnesení Nejvyššího soudu z 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2005 pod poř. č. 31). Vzhledem k uvedenému dovolací soud podle §43 odst. 2 ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání žalobce odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 věty první a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaní mají s ohledem na výsledek dovolacího řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 6.500,- Kč [odměna určená podle §2 odst. 1, §5 písm. b), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §18 odst. 1 a §19a vyhlášky č. 484/2000 Sb.] a náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalovaných doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalovaným vedle odměny za zastupování advokátem
a paušální částky náhrad hotových výdajů rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu, tedy částka 1.235,- Kč. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 7.735,- Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám advokátky, která žalované v tomto řízení zastupovala (§149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. dubna 2009
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu