ECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.746.2009.1
sp. zn. 32 Cdo 746/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně S. C. a.s., proti žalovanému J. K., o 96 048,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 40 C 200/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. prosince 2007, č. j. 57 Co 517/2007-97, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 11. července 2006, č. j. 40 C 200/2005-53, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 96 048,50 Kč a náklady řízení, obojí do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části napadené odvoláním žalovaného, tj. ve lhůtě k plnění (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním. V něm odvolacímu soudu vytýká, že jednal v jeho v nepřítomnosti a uložil mu uhradit žalobkyni částku, kterou účelně vynaložil ve prospěch manželů P., pro něj v nesplnitelném termínu do tří dnů, ačkoli nebylo dosud rozhodnuto o žalobě, kterou náklady na pronájem bednění od jmenovaných vymáhá. V závěru dovolání žalovaný požádal soud o ustanovení zástupce k projednání dovolání.
Ve vyjádření k dovolání žalobkyně poukazuje na to, že podání žalovaného nemá předepsané náležitosti a že ani jedna ze skutečností uvedených v dovolání nebrání žalovanému v tom, aby splnil své závazky.
Usnesením ze dne 29. dubna 2008, č. j. 40 C 200/2005-108, Okresní soud ve Frýdku-Místku zamítl žádost žalovaného o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, přičemž toto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. července 2008, č. j. 57 Co 370/2008-115, jako věcně správné potvrdil.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. není v této věci dovolání přípustné, neboť usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se lhůty plnění, není rozhodnutím ve věci samé (pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede – tedy žalobou uplatněný nárok, o němž má být v řízení rozhodnuto). Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. přípustnost dovolání v dané věci nezakládají proto, že zmíněný typ usnesení odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ohledně splatnosti přisouzené částky, v jejich taxativních výčtech není uveden.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), usnesením odmítl [§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly. ´
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. dubna 2009
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu