ECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.848.2008.1
sp. zn. 32 Cdo 848/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně E., spol. s r.o., , zastoupené JUDr. P. S., advokátem, proti žalované Š. P. a.s., , zastoupené JUDr. P. E., advokátem, o 1 386 164 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 23 Cm 758/1996, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. října 2007, č. j. 8 Cmo 98/2007-308, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku ze dne 8. října 2007, č. j. 8 Cmo 98/2007-308, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil zamítavý rozsudek (v pořadí třetí ve věci) Krajského soudu v Plzni ze dne 23. ledna 2007, č. j. 23 Cm 758/1996-292, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není - oproti očekávání dovolatelky - přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny [soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v předchozím vyhovujícím rozsudku ze dne 26. října 2004, č. j. 23 Cm 758/96-220, nikoli z důvodu vázanosti právním názorem odvolacího soudu, jelikož odvolací soud usnesením ze dne 7. listopadu 2005, č. j. 8 Cmo 69/2005-246, zrušil jeho předchozí rozsudek a věc mu vrátil k dalšímu řízení pouze z důvodu, že se soud prvního stupně nezabýval rozhodnými skutečnostmi pro posouzení důvodnosti obrany žalované (tím, kdo podepsal příslušné dodací listy a zda mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah k dodávkám oleje), aniž ho zavázal právním názorem na posuzovanou věc]. Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Námitka dovolatelky o existenci smlouvy č. 201/93 ze dne 12. března 1993, jakož i výtka o tom, že odvolací soud neaplikoval ustanovení §428 odst. 1 písm. b), §345 a §346 obchodního zákoníku, nemůže přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit, neboť odvolací soud založil napadené rozhodnutí nejen na závěru o neprokázání závazkového právního vztahu mezi účastníky, ale též na tom, že žalobkyně neprokázala dodání předmětných olejů žalované (její právní předchůdkyni).
Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a tím i přípustnost dovolání nemohla založit ani námitka dovolatelky, že provedenými důkazy bylo v řízení před soudy obou stupňů prokázáno, že předmětné zboží právní předchůdkyni žalované dodala. Je tomu tak proto, že ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. užití v něm obsaženého dovolacího důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, pod nějž je třeba uvedenou námitku dovolatelky podřadit, spojuje výslovně toliko s dovoláním přípustným podle §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a §238a), což případ podaného dovolání není. Dovolatelka tak přehlíží, že v případě přípustnosti dovolání zvažované dle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se skutkový základ sporu nemůže měnit a že přezkumná činnost dovolacího soudu směřuje k posouzení právní kvalifikace věci včetně procesních aspektů bez toho, že by byl oprávněn zasahovat do skutkového stavu zjištěného v nalézacím řízení soudy nižších stupňů.
Za situace, kdy dovolací soud nedovodil z pohledu uplatněných dovolacích námitek ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř].
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. dubna 2009
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu