ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.3129.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 3129/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Z. M., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) T. V. a 2) S. V., zastoupeným advokátkou, o zaplacení částky 290.121,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 27 C 56/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2007, č. j. 58 Co 363/2006-83, takto:
Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 16.184,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2007, č. j. 58 Co 363/2006-83, kterým byl potvrzen v pořadí první rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. července 2006, č. j. 27 C 56/2003-57, jímž byla zamítnuta žaloba, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 290.121,30 Kč se smluvní pokutou z částky 290.121,30 Kč ve výši 0,1 % denně od 13. 3. 2003 do zaplacení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která
je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovolání je podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. 29 Odo 821/2000, a ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 2965/2000, uveřejněná
v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod označením C 23/1 a C 71/1].
Dovolací výhrady žalobce vůči závěrům odvolacího soudu, že žalovaní neudělili předchozí souhlas s provedenými vícepracemi a že žalobce neprokázal jejich provedení, jsou z hlediska přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. irelevantní, neboť jde o námitky mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, tedy
o dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jehož uplatnění je zde vyloučeno. Proti právnímu posouzení věci, tedy proti tomu, jaký právní předpis byl na takto zjištěný skutkový stav aplikován, jak byl tento právní předpis vyložen nebo jaké právní závěry byly vyvozeny z tohoto skutkového stavu, žalobce výhrady nevznáší.
Výtky žalobce, že jej odvolací soud nepoučil podle §118a odst. 2 o. s. ř., neboť věc bylo možno posoudit podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení a že napadený rozsudek je z důvodu absence odůvodnění ve vztahu ke smluvní pokutě nepřezkoumatelný, jsou uplatněním dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 písm. a) o. s. ř. Ani prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu však nelze zásadní právní význam napadeného rozhodnutí podle §237 odst. 3 o. s. ř. dovodit (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 9. ledna 2008, sp. zn. II. ÚS 650/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, a ze dne 28. února 2008, sp. zn. III. ÚS 1970/07, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2006, sp. zn. 29 Odo 962/2006 a ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004). Tvrzené vady řízení, i kdyby byly opodstatněny, nejsou bezprostředním důsledkem řešení (právních) otázek procesní povahy, na nichž by napadené rozhodnutí spočívalo; posouzení, zda toto konkrétní řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, postrádá hlavní atribut zásadního významu po právní stránce ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., a to jeho judikatorní přesah.
Podle §241a odst. 4 o. s. ř. v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že při zjišťování skutkového stavu věci může soud vycházet toliko z důkazů, které byly označeny nejpozději v odvolacím řízení. V dovolacím řízení, jehož účelem je přezkoumání správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, se dokazování ve věci neprovádí. Proto v něm nelze ani úspěšně uplatňovat nové skutečnosti nebo nové důkazy, tj. takové skutečnosti či důkazy, které nebyly uvedeny
v řízení před soudem prvního stupně ani soudem odvolacím (k tomu srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 8. 1995, sp. zn. 6 Cdo 114/94, publikované v časopisu Právní rozhledy 6/1996). Až v dovolacím řízení přišel žalobce s (novým) tvrzením, že požadavek na zaplacení smluvní pokuty nebyl řádně vyčíslen a žaloba tak byla v tomto rozsahu vadná. K tomuto tvrzení dovolací soud nemohl přihlédnout, neboť, jak již bylo výše vyloženo, nemůže při rozhodování o dovolání přihlížet k tvrzením
či námitkám, jež mohl žalobce uplatnit v průběhu celého řízení před soudy obou stupňů, a přesto tak neučinil.
Podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. je žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalovaným náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], stanovená podle §3 odst. 1 bod 5., §10 odst. 3, §15, §14 odst. 1, §18 odst. 1 a §19a vyhlášky č. 484/2000 Sb. částkou 13.000,- Kč, a paušální částka náhrady výdajů podle §13 odst. 1 a 3 vyhlášky
č. 177/1996 Sb. ve výši 600,- Kč a 19 % DPH ve výši 2.584,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 31. srpna 2009
JUDr. Václav D u d a , v. r.
předseda senátu