ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.3416.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 3416/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobkyně obce O., zastoupené advokátem, proti žalované obci B., zastoupené advokátkou, o zaplacení částky 167.613,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále-pobočce v Krnově pod sp. zn. 15 C 56/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. března 2007, č. j. 57 Co 65/2007-106, takto:
Dovolání se odmítá.
Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. března 2007, č. j 57 Co 65/2007-106, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Bruntále-pobočky v Krnově (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 18. října 2006, č. j. 15 C 56/2005-85, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 167.613,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 2,5 % z částky 56.705,- Kč od 9. 7. 2004 do 10. 10. 2004, z částky 113.410,- Kč od 11. 10. 2004 do 25. 11. 2004 a z částky 167.613,- Kč od 26. 11. 2004 do zaplacení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Dovolací výhrady žalované vůči závěru odvolacího soudu o výši neinvestičních nákladů, vůči závěru, že si účastnice dohodou jinak nesjednaly jejich rozsah, jenž
by měl být oproti zákonné úpravě žalovanou hrazen, a že nebyly provedeny navržené důkazy k prokázání těchto tvrzení, jsou z hlediska přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. irelevantní, neboť vystihují dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jehož uplatnění je zde vyloučeno [srov. výslovné znění §241a odst. 3 o. s. ř., omezujícího tento dovolací důvod na dovolání přípustná podle §237 odst. 1 písm. a)
a b) o. s. ř.].
Protože dovolání není přípustné ani proti nákladovému výroku rozsudku odvolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod R 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), dovolací soud je odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.].
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni, která by podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Náklady spojené s písemným vyjádřením k dovolání sepsaným advokátem nelze za účelné považovat, neboť toto vyjádření neobsahuje žádné argumenty, které by polemizovaly s přípustností dovolání, pouze se omezuje na souhlas s rozhodnutím odvolacího soudu.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. listopadu 2009
JUDr. Václav D u d a, v. r.
předseda senátu