ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.4168.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 4168/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně P. P., zastoupené advokátkou, proti žalovanému advokátovi, zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 3.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 2 C 104/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. března 2007, č. j. 7 Co 84/2007-196, takto:
Dovolání se odmítá.
Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 12.257,- Kč k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Okresní soud v Prachaticích rozsudkem ze dne 20. října 2006, č. j. 2 C 104/2005-155, zamítl žalobu o zaplacení 3.000.000,- Kč s 2 % úroky z prodlení od 1. 9. 2003 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 27. března 2007, č. j. 7 Co 84/2007-196, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, je dovolací přezkum otevřen jen pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze vytýkat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř., který míří na pochybení ve skutkovém zjištění, je v případě přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. zcela vyloučeno.
Žalobkyně sice v dovolání vyjadřuje názor, že rozsudek odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, a argumentuje nesprávným právním posouzením věci, avšak podle obsahu jejích dovolacích námitek (§41 odst. 2 o. s. ř.) je zřejmé, že ve skutečnosti uplatnila nezpůsobilý dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. Při podrobném popisu vlastní verze skutku a rozboru namítaného vadného hodnocení jednotlivých provedených důkazů vytkla odvolacímu soudu pouze nesprávně, resp. nedostatečně zjištěný skutkový stav věci ústící v nesprávný závěr, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb ve smyslu §724 a násl. obč. zák., na základě níž měl žalovaný za žalobkyni uzavřít smlouvu o postoupení pohledávky, že žalovaná částka byla zálohou na zaplacení úplaty za zamýšlené postoupení pohledávky, že k předání peněz žalovanému zmocnila V. B. na základě ústní plné moci (§22 odst. 1 a §31 odst. 1 obč. zák.) a že mezi účastníky nevznikl závazkový vztah ze smlouvy o úschově peněz podle §747 násl. obč. zák. Namítá-li nesprávné právní posouzení věci, pak pouze tvrzením, že pravdivá je její verze skutku, jíž soudy neuvěřily. Na nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem tak žalovaná usuzuje výlučně zpochybněním skutkových závěrů, k nimž odvolací soud dospěl. Dovozuje, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy že mezi účastníky byl platně založen závazkový vztah z advokátní úschovy ve smyslu §747 obč. zák. a že žalovaný postupoval v rozporu s „Pravidly profesionální etiky“ a s „Pravidly soutěže advokátů ČR“.
Lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady, které mu vznikly v souvislosti
s vyjádřením k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají
z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.,
v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 1.957,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 29. října 2009
JUDr. Blanka M o u d r á , v. r.
předsedkyně senátu