Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.04.2009, sp. zn. 33 Cdo 5100/2008 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.5100.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.5100.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 5100/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně M. M., zastoupené advokátkou, proti žalovanému V. K., zastoupenému advokátem, o zaplacení 30.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 28 C 313/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. července 2008, č. j. 42 Co 214/2008-67, takto: Dovolání se odmítá. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech dovolacího řízení částku 4.046,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky. Odůvodnění: Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. července 2008, č. j. 42 Co 214/2008-67, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. února 2008, č. j. 28 C 313/2006-43, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř). Přestože žalovaný v dovolání avizuje uplatnění dovolacích důvodů podle §241a odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř., ve skutečnosti uplatnil pouze dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. Z obsahového vylíčení jeho výtek směřujících proti závěru, že žalobkyni dluží doplatek ceny díla, plyne, že jsou založeny na kritice správnosti skutkového zjištění, na němž odvolací soud tento právní závěr založil. Právním posouzením věci je taková činnost soudu, při níž soud aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z konkrétních skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Žalovaný ve skutečnosti nezpochybňuje, že odvolací soud na správně zjištěný skutkový stav aplikoval nesprávnou právní normu; podstatou jeho námitek jsou výtky týkající se nedostatečně, resp. nesprávně zjištěného skutkového stavu, případně vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svém skutkovém závěru, že dílo bylo dokončeno a předáno, a vzal v úvahu skutečnosti, které žalovaný tvrdil (že mezi ním a žalobkyní existovala ústní dohoda, podle které měla být vypracována projektová dokumentace pro stavební řízení a že žalobkyně zneužila znění písemné smlouvy o dílo), musel by návazně dospět k odlišnému právnímu závěru, a to, že není povinen doplatit cenu díla. Žalovaný tak uplatnil dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jehož použití je v případě přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vyloučeno, neboť neslouží k řešení právních otázek, ale k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. III. ÚS 1970/07). Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 3.100,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 4., §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1 a §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 646,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. dubna 2009 JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/22/2009
Spisová značka:33 Cdo 5100/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.5100.2008.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08