ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.912.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 912/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobců a) B. d. K. K., b) B. d. K. K., c) B. d. K. K., d) B. d. V., e) S. o. V., f) B. d. V., g) B. d. M. D., h) B. D. B., i) B. d. N. O., j) B. d. M. d., k) B. d. V., l) O. s. n. V., m) B. d. K. K., n) B. d. K. K., a o) S. n. d. N. O., zastoupených advokátem, proti žalované Č., a. s., o povinnosti uzavřít smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 20 C 131/2003, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2005, č. j. 17 Co 190/2005-296, takto:
Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2005, č. j. 17 Co 190/2005-296, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 25. října 2004, č. j. 20 C 131/2003-119, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 24. listopadu 2004, č. j. 20 C 131/2003-127, a ve znění opravného usnesení ze dne 6. ledna 2005, č. j. 20 C 131/2003-179, jímž byla zamítnuta žaloba, aby žalovaná byla povinna uzavřít s žalobci kupní smlouvy, jejichž text se měl stát přílohou rozsudku, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Podle článku II bodu 3. zákona č. 59/2005 Sb., obsahujícího přechodná ustanovení k novele občanského soudního řádu provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na to, že odvolací soud v řízení o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně postupoval podle procesních předpisů účinných před 1. 4. 2005 (článek II bod 2. zákona č. 59/2005 Sb.), bylo i v řízení o dovolání postupováno podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou uvedeným zákonem (dále opět jen „o. s. ř“).
Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovolání je podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. 29 Odo 821/2000, a ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 2965/2000, uveřejněná v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod označením C 23/1 a C 71/1].
Bez významu jsou tudíž výhrady dovolatelů vůči zjištěním odvolacího soudu (a před ním soudu prvního stupně) o tom, že „Nabídky prodeje nemovitostí“ zaslané jednotlivým žalobcům v období měsíců září a října 2003 postrádaly podstatné náležitosti návrhu na uzavření smlouvy a byly pouze průvodním dopisem k listinám zaslaným jednotlivým žalobcům, sloužícím k zahájení předsmluvního vyjednávání. Nejde o zpochybnění právního posouzení věci, nýbrž o uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř., který míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci. Podstatou těchto dovolacích námitek jsou výtky týkající se nesprávně, případně neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska takových výhrad nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuelně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezakládá (§241a odst. 3 o. s. ř.). Pokud dovolatelé argumentují nesprávným právním posouzením věci, pak jen v tom směru, že kdyby odvolací soud vycházel z jiného (podle nich správného) skutkového závěru, že úmyslem žalované bylo předložit jednotlivým žalobcům návrhy na uzavření smluv o smlouvách budoucích kupních a nikoliv pouze podklady k předsmluvnímu jednání, musel by návazně dospět k jinému (rovněž správnému) právnímu posouzení věci, že akceptací těchto „Nabídek“ ze strany žalobců došlo ke vzniku smluv o smlouvách budoucích (k této otázce ostatně srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2007, sp. zn. 33 Odo 1520/2005, ve skutkově identické věci, v níž Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, že shodným projevem vůle směřujícím k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí není jen předložení podkladů k následnému jednání jednou ze smluvních stran).
Je tedy zřejmé, že dovolání žalobců směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a dovolacímu soudu nezbylo, než je podle §243b odst. 5 věty prvé a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalované, která by podle 243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. října 2009
JUDr. Václav D u d a , v. r.
předseda senátu