ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.976.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 976/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce J. V., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) J.Š. a 2) B. Š., zastoupeným advokátem, o žalobě žalovaných na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 6 C 126/2004, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 14. června 2006, č. j. 35 Co 694/2005-163, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky úvodem svého rozhodnutí předesílá, že soudy obou stupňů v řízení o žalobě na obnovu řízení nesprávně označily účastníky řízení, když jejich procesní postavení zaměnily. V řízení o žalobě na obnovu řízení je nutno označovat účastníky podle jejich procesního postavení v původním řízení (srov. R V/1968 s. 49). Účastníci řízení budou proto nadále označováni tak, jak vyplývá ze záhlaví tohoto rozhodnutí.
Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 14. června 2006, č. j. 35 Co 694/2005-163, potvrdil usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou
ze dne 11. května 2005, č. j. 6 C 126/2004-104, jímž byla zamítnuta žaloba žalovaných na obnovu řízení vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 9 C 408/2000, podaná u tohoto soudu dne 10. 5. 2004, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Oba soudy vyšly ze zjištění, že rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 16. května 2001, č. j. 9 C 408/2000-182, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 6. prosince 2001, č. j. 36 Co 408/2001-211, byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně 713.707,90 Kč s příslušenstvím a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Přiznaná částka představovala nedoplatek ceny za rekonstrukci nemovitosti žalovaných, kterou provedl žalobce na základě smlouvy o dílo uzavřené účastníky podle §631 obč. zák. Odvolací soud
ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že dílo bylo zhotoveno bez vad a nedodělků. Zatímco soud prvního stupně dovodil, že žalovaní podali žalobu na obnovu řízení včas, avšak nejsou dány důvody obnovy, odvolací soud uzavřel, že žalovaní podali žalobu na obnovu řízení po marném uplynutí subjektivní tříměsíční lhůty podle v §233 odst. 1 o. s. ř.
Dovolání žalovaných proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle §238 odst. 1 písm. a/ a §238 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí žalovaní spojují s řešením otázky, zda žaloba na obnovu řízení byla podána včas. Namítají nesprávnost právního závěru odvolacího soudu, že žalobu na obnovu řízení podali po marném uplynutí tříměsíční subjektivní lhůty (§233 odst. 1 o. s. ř.).
Žalobu na obnovu řízení, která byla u soudu prvního stupně podána dne 10. 5. 2004, žalovaní odůvodnili tvrzením, že po pravomocném skončení řízení věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 9 C 408/2000 se vyskytla skutečnost, kterou nemohli bez své viny použít v původním řízení a která je způsobilá pro ně přivodit příznivější rozhodnutí ve věci (§228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). Za tuto skutečnost považují závěr obsažený v usnesení Okresního státního zástupce v Jablonci nad Nisou ze dne 9. 2. 2004, č. j. Zn 3254/2003-27, že dílo vykazovalo řadu vad a nedodělků, který byl učiněn na základě znaleckého posudku znalce L. S. č. 800/100/2002 ze dne 21. 5. 2002.
Odvolací soud správně poměřoval daný případ §228 odst. 1 písm. a/ a §233 odst. 1
o. s. ř. a při výkladu těchto ustanovení nikterak nepochybil. Dovolací soud se ztotožňuje s jeho závěrem, že v posuzovaném případě usnesení Okresního státního zástupce v Jablonci nad Nisou ze dne 9. 2. 2004, č. j. Zn 3254/2003-27, nemohlo být skutečností zakládající důvod obnovy řízení ve smyslu §228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.; tímto usnesením byla zamítnuta stížnost žalovaného proti usnesení policejního rady o odložení trestního stíhání L. Ř., který se měl dopustit trestné činnosti v souvislosti s výkonem stavebního dozoru při rekonstrukci nemovitosti žalovaných. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že počátek běhu lhůty podle §233 odst. 1 o. s. ř. není možno spojovat s okamžikem, kdy žalovaným bylo doručeno usnesení Okresního státního zástupce, jelikož jím bylo rozhodováno o případné trestní odpovědnosti L. Ř., a nikoli o existenci vad díla. Naopak skutečnost, která mohla být důvodem obnovy, představuje znalecký posudek vypracovaný na žádost žalovaného znalcem L. S. Jelikož znalecký posudek se dostal do dispozice žalovaných nejpozději 30. 5. 2002 a na jeho podkladě pak vytkli vady díla, jejichž existence byla znalcem zjištěna, je správný závěr odvolacího soudu, že od 30. 5. 2002 počala žalovaným běžet subjektivní tříměsíční lhůta podle §233 odst. 1 o. s. ř. Okolnost, že odůvodnění rozhodnutí Okresního státního zástupce obsahuje zmínku o vadách díla, je z pohledu lhůty podle §233 odst. 1 o. s. ř. nerozhodná, neboť její běh započal již o dva roky dříve v okamžiku, kdy žalovaní nabyli vědomost o existenci vad díla ze znaleckého posudku. Jestliže žalovaní podali žalobu na obnovu řízení teprve dne 10. 5. 2004, je správný právní závěr odvolacího soudu, že tak učinili po marném uplynutí lhůty podle §233 odst. 1 o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaných směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobci v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalovaným právo (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. března 2009
JUDr. Blanka Moudrá,v.r.
předsedkyně senátu