ECLI:CZ:NS:2009:33.ODO.1678.2006.1
sp. zn. 33 Odo 1678/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce S., k. d. J., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému S. č. a m. v. d., z. s. p. o., o zaplacení částky 619.106,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 17 C 171/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2006, č. j. 13 Co 79/2006-45, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.
Odůvodnění:
Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2006, č. j.
13 Co 79/2006-45, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne
22. listopadu 2005, č. j. 17 C 171/2004-29, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 619.106,- Kč s 3% úrokem z prodlení od 11. 6. 2003 do zaplacení a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Zásadní význam rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce spatřuje žalovaný v řešení otázky, zda v souvislosti s ukončením účasti žalobce v rámci žalované může dojít na základě čl. 25 odst. 8 stanov žalovaného k započtení nesplatné pohledávky žalobce na výplatu vypořádacího podílu vůči splatné pohledávce žalovaného na doplacení dosud neuhrazené části poskytnutého úvěru. Odvolací soud založil své rozhodnutí na výkladu uvedeného ustanovení stanov a dospěl k závěru, že v souladu s §581 odst. 2 a 3 obč. zák. lze dohodou započítat i nesplatnou pohledávku žalobce proti splatné pohledávce žalovaného.
Řešení dovoláním vymezené otázky však nemá judikatorní (zobecňující) přesah, neboť jde o výklad konkrétního ustanovení stanov (jedinečného charakteru), jež je významné právě a jen pro projednávanou věc, a nikoli pro celou řadu případů stejného druhu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 2965/2000, nebo ze dne 9. ledna 2001 sp. zn. 29 Odo 821/2000, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, svazku 1, pod č. C 23 a 71). Navíc řešení této otázky plyne bez dalšího přímo z textu zákona (možnost započítat pohledávky vyjmenované v §581 odst. 2 obč. zák. dohodou podle §581 odst. 3 obč. zák.).
Protože dovolání není přípustné ani proti nákladovému výroku rozsudku odvolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod R 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), dovolací soud je odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.].
Podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. má žalobce právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.
ve znění vyhlášky č. 276/2006 Sb.], stanovená podle §10 odst. 3, §3 odst. 1 bodu 6., §15, §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění před 1. 9. 2006 (srov. článek II vyhlášky č. 277/2006 Sb.) částkou 7.500,- Kč, a paušální částka náhrady výdajů podle §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v citovaném znění ve výši 300,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 30. dubna 2009
JUDr. Václav Duda, v. r.
předseda senátu