Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.04.2009, sp. zn. 4 Nd 127/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.127.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.127.2009.1
sp. zn. 4 Nd 127/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Františka Hrabce v právní věci žalobce: A. Ž., bytem Jeseniova 93, 130 00 Praha 3, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, PS 1/5, proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, o náhradu škody za nemajetkovou újmu v částce 20.000.000,- Kč , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 107/2007, o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 2 na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. takto: Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 107/2007 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Šumperku. Odůvodnění: Na základě žaloby o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem ze dne 30. 7. 2007, doručené Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 3. 8. 2007, probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 2 řízení pod sp. zn. 21 C 107/2007. V rámci tohoto řízení Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval dne 10. 12. 2007 žalobce a žalovanou, aby se vyjádřili k názoru soudu, že by bylo vhodné danou věc přikázat Okresnímu soudu v Šumperku, a to z toho důvodu, že žalobce je ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici v obvodu tohoto soudu a že případné eskortování žalobce k soudnímu jednání by bylo spojeno nemalé finanční, organizační a personální zatížení pro vězeňskou službu a vzrostly by i náklady státu na zastoupení žalobce advokátem ex offo. Současně Obvodní soudu pro Prahu 2 uvedl, že se mu jeví jako nepochybné, že věc bude možno projednat a rozhodnout pouze na základě obsahu listin a soudních spisů, což může být stejně dobře provedeno u Okresního soudu v Šumperku. Žalobce ve svém podání ze dne 3. 1. 2008 vyslovil s přikázáním věci Okresnímu soudu v Šumperku zásadní nesouhlas s odkazem na ústavně garantována práva na řádný proces. Výslovně požádal, aby soudní jednání proběhlo za jeho osobní účasti. Žalovaná se k výzvě Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 12. 2007 nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že součástí výzvy byla i doložka ve smyslu §101 odst. 4 o. s. ř., má se za to, že žalovaná proti delegaci věci Okresnímu soudu v Šumperku a jejím důvodům nemá námitek. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 2) a Okresnímu soudu v Šumperku, jemuž má být věc přikázána, návrh Obvodního soudu pro Prahu 2 na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. V případě projednávané věci Obvodní soud pro Prahu 2 svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Šumperku odůvodňuje výhradně tím, že žalobce v současné době vykonává výkon trestu odnětí svobody v obvodu Okresního soudu v Šumperku a že by projednání věci u tohoto soudu bylo s ohledem na případnou nutnost eskorty žalobce spojeno s finančními, organizačními i personálními náklady a komplikacemi. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tuto skutečnost není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalobce s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Šumperku zásadně nesouhlasí a v postupu soudu vidí pouhý alibismus a snahu vyhnout se rozhodování ve věci. Sama skutečnost, že účastníkem řízení je osoba, která je t. č. ve věznici, a proto je nutno počítat pro případ potřeby i s eskortou k soudnímu jednání, není sama o sobě ničím neobvyklým a nelze samu tuto okolnost považovat za dostatečné odůvodnění průlomu do výše uvedené ústavní zásady. Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Šumperku z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Šumperku nepřikázal. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. dubna 2009 Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše N o v o t n á

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/29/2009
Spisová značka:4 Nd 127/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.127.2009.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08