ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.377.2009.1
sp. zn. 4 Nd 377/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 19. listopadu 2009 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce: J. S., zastoupeného Mgr. D. S. – advokátem, proti žalovanému: Česká republika, zastoupená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy se sídlem Praha 1, Karmelitská 7, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 89/2008, a u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 314/2009, o námitce žalobce o podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Naděžda Žáková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 314/2009.
Odůvodnění:
Ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 89/2008, probíhá u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 314/2009, řízení o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2009, sp. zn. 37 C 89/2008, kterým byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Podáním ze dne 9. 10. 2009 upřesněným dalším podáním ze dne 19. 10. 2009 vznesl žalobce námitku podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmily Říhové a JUDr. Naděždy Žákové, kterou odůvodnil tím, že obě soudkyně jsou bývalými spolužačkami JUDr. Martina Valehracha z Městského soudu v Praze, který rozhodoval v jiné věci týkající se tohoto žalobce u Městského soudu v Praze a jehož rozhodnutím se žalobce cítí být poškozen. Dále žalobce odůvodnil podjatost jmenovaných soudkyň jejich dřívějším členstvím v KSČ, o kterém se dověděl z L. n.
Výše uvedenou námitku podjatosti spolu se spisem předložil Nejvyššímu soudu Vrchní soud v Praze s tím, že k námitce se vyjádřila předsedkyně senátu, který má dle rozvrhu práce o věci rozhodovat, JUDr. Ludmila Říhová. V tomto vyjádření uvedla, že nemá žádný zájem na výsledku řízení ve věci, k účastníkům ani jejich zástupcům nemá žádný vztah a není jí známa žádná okolnost, která by ji vylučovala z projednávání a rozhodnutí dané věci. K tomu doplnila, že žalobce byl účastníkem řízení ve věci Městského soudu v Praze, kterou pod sp. zn. 1 Co 84/2008, vyřizovala dle rozvrhu práce jako předsedkyně senátu spolu se členkami senátu JUDr. Naděždou Žákovou a JUDr. Romanou Vostrejšovou.
Vyjádření JUDr. Naděždy Žáková k námitce podjatosti předloženo nebylo, neboť tato soudkyně je dlouhodobě nemocná a ve funkci soudce končí 31. 12. 2009.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 2 o. s. ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Nejvyšší soud s přihlédnutím k obsahu spisu dospěl k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudců podle §14 odst. 1 ani podle §14 odst. 2 o. s. ř. nejedná. Z obsahu spisu nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto, že výše jmenované soudkyně Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu jako soudu odvolacího pod sp. zn. 1 Co 314/2009. Nejsou splněny ani podmínky uvedené v ustanovení §12 odst. 1 o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. listopadu 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná