ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.390.2009.1
sp. zn. 4 Nd 390/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Františka Hrabce v právní věci žalobkyně J. V. , bytem Loštice, Palonín 60, zastoupené Mgr. J. H. , advokátkou, proti žalované G. C. , a. s. , se sídlem Havířov – Prostřední Suchá, U Pošty 375/2, zastoupené JUDr. V. B. , advokátkou, o zaplacení částky 21.461,- Kč jako dlužné mzdy a částky 7.840,- Kč jako náhrady za nevyčerpanou dovolenou, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 25 C 52/2008, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 25 C 52/2008, se nepřikazuje Okresnímu soudu v Hradci Králové.
Odůvodnění:
V rámci výše označeného řízení podala žalobkyně přípisem ze dne 14. 9. 2009 návrh, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Hradci Králové. Svůj návrh odůvodnila tím, že v obvodu působnosti Okresního soudu v Karviné žádný z účastníků řízení nebydlí, že pro žalobkyni je časově i finančně výhodnější dopravní spojení k Okresnímu soudu v Hradci Králové a že svědci, kteří byli přímými účastníky sporu a jejichž výslech byl navržen, mají bydliště v Královéhradeckém kraji.
Ve svém vyjádření ze dne 4. 11. 2009 žalovaná s návrhem na delegaci jinému soudu vyjádřila svůj nesouhlas, který odůvodnila tím, že řízení je vedeno od února 2008, ve věci se již konalo jednání a byla provedena řada důkazů, zejména listinných a též účastnický výslech žalobkyně, která doposud přes výzvu soudu nevymezila dostatečně předmět řízení, neuvedla rozhodná skutková tvrzení a nenavrhla k nim důkazy.
Žalovaná rovněž namítla, že v žalobě ani v jejích opravách a doplněních není navrhován žádný svědek s bydlištěm v Královéhradeckém kraji. Žalovaná rovněž uvedla, že vzdálenost bydliště žalobkyně od Okresního soudu v Karviné je cca 76 km, zatímco od Okresního soudu v Hradci Králové činí tato vzdálenost cca 193 km. Žalovaná navrhla, aby návrhu na delegaci jinému soudu nebylo vyhověno.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v Hradci Králové z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé
v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci jinému soudu odůvodnila především pro ni výhodnějším dopravním spojením k Okresnímu soudu v Hradci Králové a místem bydliště svědků, kteří mají být v řízení vyslechnuti. Tyto okolnosti jako důvody pro navrhovanou delegaci však žalovaná zpochybnila a poukázala také na stav již probíhajícího řízení.
Důvody uvedené žalobkyní v návrhu na delegaci nepovažuje Nejvyšší soud za natolik závažné, aby odůvodňovaly výjimku z výše uvedené ústavní zásady. Nejvyšší soud České republiky v posuzované věci neshledal žádný závažný důvod jak z hlediska účastníků, tak především z hlediska požadavku rychlosti a hospodárnosti řízení, který by delegaci jinému soudu opodstatňoval. S ohledem na stav projednávané věci má Nejvyšší soud naopak za to, že přikázání věci jinému soudu by bylo na úkor požadavku rychlosti a hospodárnosti řízení. Nejvyšší soud proto návrhu žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v Hradci Králové z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. prosince 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná