ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.396.2009.1
sp. zn. 4 Nd 396/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobce Ing. M. D., bytem Husova 165/5, Brno – Střed – Staré Brno, toho času Absolonova 28, 624 00 Brno, proti žalovanému Ing. R. S., CSc., bytem Křepice 361, 691 65 Břeclav, o 165.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 10 C 453/2009, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 10 C 453/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Strakonicích.
Odůvodnění:
Ve výše uvedené věci byl Okresním soudem ve Strakonicích vydán platební rozkaz ze dne 22. 12. 2008, sp. zn. 12 Ro 272/2008, proti kterému podal žalovaný podáním ze dne 20. 1. 2009 odpor. Následně Okresní soud ve Strakonicích usnesením ze dne 11. 2. 2009, sp. zn. 6 C 48/2009, vyslovil svoji místní nepříslušnost v předmětné věci s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Břeclavi jako soudu místně příslušnému.
Podáním Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 11. 2009 (doručeno dne 3. 12. 2009) byla poté věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalobce na delegaci věci Okresnímu soudu ve Strakonicích z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že u Okresního soudu ve Strakonicích byl v předmětné věci vydán platební rozkaz ze dne 22. 12. 2008, sp. zn. 12 Ro 272/2008, a také byla u tohoto soudu projednávána jeho trestní věc. Žalobce dále uvedl, že s ohledem na jeho zdravotní stav je pro něj dojíždění na jednání u Okresního soudu v Břeclavi velice složité a že žalovaný je o 13 let mladší, proto cestování snáší lépe než žalobce.
Žalovaný s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu ve Strakonicích nesouhlasil s tím, že žalobcem uváděné důvody nejsou opodstatněné (lživé), neboť žalobce bydlí v Brně, proto cestování z Brna do Břeclavi musí být pro něj jednodušší, než cestování z Brna do Strakonic.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní soud v Břeclavi) a Okresnímu soudu ve Strakonicích, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu ve Strakonicích z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobce návrh na delegaci Okresnímu soudu ve Strakonicích odůvodňuje tím, že u Okresního soudu ve Strakonicích byl v předmětné věci vydán platební rozkaz a že byla u tohoto soudu projednávána jeho trestní věc. Žalobce rovněž uvedl, že s ohledem na jeho zdravotní stav je pro něj dojíždění na jednání u Okresního soudu v Břeclavi velice složité a že žalovaný je o 13 let mladší, proto cestování snáší lépe než žalobce.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v dané věci bylo rozhodnuto o přikázání Okresnímu soudu ve Strakonicích dle návrhu žalobce, došlo by ke stavu, který by byl pro žalovaného nepříznivý.
Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Okresnímu soudu ve Strakonicích podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Okolnosti uváděné žalobcem - tj. že Okresní soud ve Strakonicích vydal v předmětné věci platební rozkaz a že s ohledem na jeho zdravotní stav je pro něj dojíždění na jednání u Okresního soudu v Břeclavi velice složité s tím, že žalovaný je o 13 let mladší, proto cestování snáší lépe - nejsou natolik výjimečné, aby v nich bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 4 Nd 10/2008). Navíc vzhledem k bydlišti žalobce (tj. Brno) je zřejmé, že cestování z Brna do Břeclavi nemůže být pro žalobce složitější, než cestování z Brna do Strakonic, které se nachází na druhém konci republiky.
Současně je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že žalovaný s návrhem na delegaci věci Okresnímu soudu ve Strakonicích nesouhlasil, proto by delegací věci uvedenému soudu mohl být navozen stav pro žalovaného nepříznivý.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Strakonicích z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu ve Strakonicích nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. prosince 2009
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu