ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.76.2009.1
sp. zn. 4 Nd 76/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobkyně: S. C. F., a. s., se sídlem Šafránkova 1, 155 00 Praha 5, zastoupené JUDr. V. S., advokátem, proti žalované: B. N., bytem Hlavní 75/56, 747 71 Brumovice, o zaplacení částky 200.844,51,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 469/2007, o návrhu žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 469/2007 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Opavě.
Odůvodnění:
U Obvodního soudu pro Prahu 5 se vede pod sp. zn. 5 C 469/2007 výše označené řízení, a to na podkladě žaloby ze dne 4. 4. 2007 podané dne 26. 4. 2007 u Obvodního soudu pro Prahu 5, jehož příslušnost založili v souladu s ustanovením §89a účastníci řízení Úvěrovou smlouvou ze dne 6. 1. 2005.
V rámci odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. 5 C 469/2007, doručeného Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 4. 2. 2008, a posléze podáním ze dne 5. 1. 2009 navrhla žalovaná delegaci věci Okresnímu soudu v Opavě z důvodu vhodnosti. Žádost o delegaci odůvodnila svým zdravotním stavem. V odůvodnění tohoto návrhu odkázala na potvrzení pracovní neschopnosti ze dne 27. 11. 2008 a zprávu lékaře interní ambulance Psychiatrické léčebny Š. MUDr. J. G. ze dne 18. 11. 2008, ze které vyplývá, že žalovaná prozatím není schopna účastnit se soudního jednání.
Žalobkyně nevyužila svého práva vyjádřit se k návrhu žalované na delegaci z důvodu vhodnosti. Protože ve spisu není doloženo upozornění ve smyslu §101 odst. 4 o. s. ř., nelze mít za to, že proti tomuto návrhu nemá námitek.
Přípisem ze dne 6. 3. 2009, sp. zn. 5 C 469/2007, předložil Obvodní soud pro Prahu 5 předmětnou žádost o delegaci k rozhodnutí Nejvyššímu soudu jako soudu nejblíže společně nadřízenému Obvodnímu soudu pro Prahu 5 a Okresnímu soudu v Opavě.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Opavě z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Opavě není odůvodněn dostatečně závažnými důvody.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V posuzovaném případě zdravotní důvody, která žalovaná uvádí jako odůvodnění svého návrhu na přikázání věci jinému soudu, byly nepochybně významné jako důvody její osobní neúčasti na jednání soudu během její pracovní neschopnosti. Ze spisového materiálu však nevyplývá, zda zdravotní potíže žalované přetrvávají do současné doby a zda i nadále trvá její pracovní neschopnost. Z obsahu lékařské zprávy MUDr. J. G. ze dne 18. 11. 2008 sice vyplývá, že v době vypracování této zprávy žalovaná nebyla schopna zúčastnit se soudního jednání, nicméně z této zprávy – s ohledem na charakter zdravotních potíží v této zprávě uvedených – nelze nikterak usoudit, že žalovaná by byla schopna zúčastnit se soudního jednání u Okresního soudu v Opavě, zatímco není schopna zúčastnit se soudního jednání u Obvodního soudu pro Prahu 5.
Za těchto okolností má Nejvyšší soud za to, že požadavek žalované na delegaci věci Okresnímu soudu v Opavě není odůvodněn natolik relevantními okolnostmi, aby odůvodňovaly výjimku z výše uvedené ústavní zásady. S ohledem na uvedenou skutečnost a s ohledem na to, že přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu by nemohlo přispět k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání věci a proto rozhodl, že věc Okresnímu soudu v Opavě k projednání a rozhodnutí nepřikáže.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. dubna 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná